Ženisté v Brdech už zlikvidovali víc než 6300 kusů nevybuchlé munice

Autor: Mirek Šindelář

V současné době je v parlamentu k projednání návrh zákona, kterým by mělo dojít ke zrušení Vojenského újezdu Brdy. Aby tento prostor mohl být po několika desítkách let opět užíván civilním obyvatelstvem, je nutné v něm provést pyrotechnickou asanaci.

Tu má na starosti devadesát tři odborníků ze ženijního pluku v Bechyni. „Asanaci předcházela důkladná příprava. Bylo nutné vybrat místa, kde je největší nebezpečí nálezu nevybuchlé munice. Pomohly nám staré mapy i poznatky starousedlíků,“ vysvětlil zástupce velitele ženijního pluku plukovník Jiří Tršo.

Vojáci na místě postupují ve vybraných lokalitách, které si rozdělili na čtyřicet čtverců, dvojím způsobem. První spočívá v pyrotechnickém průzkumu s detektorem kovů, při němž hledají munici do hloubky asi 30 centimetrů pod povrchem.

Při dalším hledají na povrchu, a to tak, že určenými místy procházejí rojnice vojáků za odborného dohledu pyrotechnika, který nalezenou munici označí barevným sprejem. Další pyrotechnik, který jde za skupinou, potom po ohlášení nálezu rozhodne o jejím vyzvednutí či pozdější likvidaci na místě.

„Není to žádná nepoučená skupina lidí. Jedná se o ženisty, kteří mají povědomí o práci s trhavinami a municí. Navíc i tady platí, že v závěru pracovní doby se nalezená munice likviduje za asistence Vojenské policie,“ upřesnil Jiří Tršo. Je to prý proto, aby se vyloučila možnost, že se munice do brdských lesů dostala při páchání trestné činnosti.

Dosud se bechyňským ženistům podařilo vyčistit asi 19 procent plochy určené k asanaci, což představuje rozlohu asi 600 km2.

Práci pyrotechnika, muže s detektorem kovů, který laici znají spíš pod názvem minohledačka, přiblížil rotmistr Vlastimil Kalivoda.

„Zhruba asi dvoutisíckrát za pracovní dobu se musí pyrotechnik sehnout k místu, které detektor označil. O munici se přitom jedná asi ve třiceti případech,“ prozrazuje pyrotechnik s bohatými zkušenostmi i ze zahraničních misí Vlastimil Kalivoda.

To, co zde on a jeho kolegové nacházejí, pochází z devadesáti procent z doby poválečné a jedná se o munici, kterou používaly armády bývalé Varšavské smlouvy. Nejčastěji jsou zastoupeny náboje do bezzákluzových kanónů, kterými se tady střílelo nejčastěji. „Práce to není jednoduchá. V první řadě jde o bezpečnost lidí, a tak je nutné postupovat vždy s rozvahou,“ dodává s tím, že dosud se zde podařilo sesbírat a zlikvidovat více než 6300 kusů nevybuchlé munice.

Kapitán Aleš Zika, který jednotce pyrotechniků velí, upozornil, že vojáci zde mohou pracovat jen, když na místě neleží sníh. V loňském roce tak práce probíhaly i v listopadu.

 

Ženisté v Brdech

Autor: J. Kouba

Nahrává se přehrávač videa ...