Zemřela válečná veteránka a nejznámější česká snajperka

Autor: redakce

V noci z pondělí na úterý 8. listopadu náhle zemřela Marie Lastovecká (Ljalková) ve věku nedožitých 91 let.

V bojích za druhé světové války se vyznamenala jako odstřelovačka, desítkám svých zraněných kolegů navíc zachránila život tím, že je odtáhla do zázemí. Plukovnici ve výslužbě prezident republiky Václav Klaus před rokem propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.

Pavlovi Budinskému, předsedovi Československé obce legionářské, jejíž byla Marie Lastovecká významnou členkou, dnes kondoloval ministr obrany Alexandr Vondra.

„Vážený pane předsedo, přijměte prosím, moji nejhlubší soustrast nad nenahraditelnou ztrátou této mimořádné ženy. (…) Paní plukovnice Marie Lastovecká prokázala jako občanka, že je čestnou a zásadovou ženou, která neváhala nasadit svůj život na obranu své vlasti a demokracie. Po obnovení Československé obce legionářské se aktivně zapojila do její činnosti a podílela se na uchování odkazu československých vojáků z období druhé světové války,“ napsal ministr obrany v projevu soustrasti.

Životopis plk. v.v. Marie Lastovecké

Plukovnice v.v. Marie Lastovecká se narodila 3. prosince 1920 ve vsi Horoděnka u Stanislavky na Ukrajině v rodině volyňských Čechů Petrušákových.

Na počátku války odešla s manželem a rodiči do vnitrozemí, kde se na jaře 1942 přihlásila jako dobrovolnice u československé jednotky v Buzuluku. Byla přidělena jako zdravotnice u náhradní roty 1. čs. samostatného praporu. Jejích pozoruhodných střeleckých schopností si povšiml velitel výcviku a doporučil Marii do speciálního tříměsíčního kurzu pro odstřelovače. Absolvovala ho jako první žena společně s V. Biněvskou a poté byla přidělena k 2. pěší rotě 1. čs. samostatného praporu. V boji u Sokolova v noci z 9. na 10. března svojí automatickou puškou zneškodnila obsluhu nepřátelského kulometu a dalších pět německých samopalníků. V následujících dnech obrany Arťuchovky si zapsala na konto další desítku nepřátel. Za mimořádnou udatnost a odvahu v boji byla vyznamenána Československým válečným křížem z r. 1939 a sovětské velení jí udělilo Řád Rudé hvězdy. Současně byla povýšena do poddůstojnické hodnosti.

V období formování 1. čs. samostatné brigády v Novochopersku se stala instruktorkou střelby v kurzu pro přípravu odstřelovačů, s nimiž následně prodělala i bojové operace při osvobozování Kyjeva a západní Ukrajiny. V té době se znovu provdala a požádala o přeložení ke zdravotníkům. Po absolvování zdravotnických kurzů v létě 1944 v Proskurově byla přidělena jako vedoucí zdravotnice k 1. tankovému praporu 1. čs. sam. tankové brigády, se kterým prodělala karpatsko-dukelskou operaci, kde byla těžce raněna. Na na jaře 1945 jako řidička sanitního vozu se zúčastnila jaselsko-gorlické operace. Svoji bojovou cestu zakončila ve Slezsku, nedaleko Holešova, kde se pak až do podzimu 1945 zdržovala se svojí jednotkou, určenou k zajištění hranic.

Po válce pracovala jako rotmistryně zdravotní služby ve vojenské nemocnici v Praze a později dlouhá léta na 4. oddělení vojenské nemocnice v Olomouci. 1. března 1947 byla armádou přijata do trvalého služebního poměru a povýšena do důstojnické hodnosti. Dne 18.8.1953 přeložení do zálohy (invalidní důchod) v hodnosti kapitánky.

Plukovnice v.v. Marie Lastovecká je držitelkou osvědčení podle zák. č 255/1946 Sb. o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození osvědčení a zákona č. 170/2002 Sb. o válečných veteránech.

Dne 28. října 2010 jí propůjčil prezident republiky nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.