Ministerstvo obrany » Informační servis » Zpravodajství » Univerzita obrany je škola s tradicí i budoucností

Univerzita obrany je škola s tradicí i budoucností

13.11.2017 • S rektorem Univerzity obrany v Brně brigádním generálem Bohuslavem Přikrylem jsme hovořili nejen o současnosti, ale i o budoucnosti Univerzity obrany.

Brigádní generál Bohuslav Přikryl stojí od srpna loňského roku již druhé funkční období v čele Univerzity obrany v Brně. To byl jeden z důvodů, proč jsme ho požádali o tento rozhovor.

brigádní generál Bohuslav Přikryl
brigádní generál Bohuslav Přikryl

Měl by si podle vás stát, potažmo Univerzita obrany, i do budoucna ponechat monopol na vysokoškolskou přípravu a vzdělávání příslušníků Armády České republiky?

Garance suverenity, obrany a bezpečnosti České republiky a jejích občanů je a musí zůstat prioritou nejvyššího státního zájmu. Nepoužil bych pojem monopol, jde spíš o jistotu, že Univerzita obrany jako státní škola za každých podmínek zabezpečí potřebný a kvalitně připravený personál pro obranu země a splnění bezpečnostních závazků. Stát si musí v oblasti vzdělávání a vědy zachovat kontrolu nad některými obory. Z hlediska jejich specifik je totiž lze rozvíjet jen na státní škole. To nevylučuje spolupráci s ostatními institucemi, která se ostatně velmi úspěšně rozvíjí.

Model přípravy budoucích vojenských profesionálů na státní vojenské vysoké škole plně odpovídá současným i očekávaným budoucím potřebám české armády. V přípravě na důstojnickou profesi si naši studenti, vedle odborného vzdělání a praktické přípravy pro vojenskou službu, osvojí i morální hodnotové vzorce a potřebné způsoby myšlení a chování, aby byli schopni vystupovat a jednat jako skuteční lídři svých jednotek a pracovních týmů. A to jak v běžném životě u útvarů, tak i v zátěžových a krizových situacích při cvičeních, v zahraničních misích apod. Tyto kvality budoucího vojáka, důstojníka je v podstatě nemožné formovat na civilních vzdělávacích institucích či ve velkém měřítku během výkonu funkce u vojenských útvarů a zařízení. Na druhé straně je zcela přirozené, že vedle absolventů Univerzity obrany bude armáda nadále získávat odborníky specifického zaměření v tzv. málopočetných odbornostech, jako například právníky, psychology a veterináře, z civilních vysokých škol.

 

Univerzita se nepodílí pouze na přípravě budoucích důstojníků, ale zajišťuje i celoživotní vzdělávání profesionálních vojáků…

Kurzy celoživotního vzdělávání zabezpečuje naše Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií. V tomto případě je potřeba, aby byly realizovány především zkušenými vojenskými profesionály z vyšších stupňů řízení a velení resortu MO a Armády ČR doplněnými o špičkové odborníky z civilního prostředí. A to jak z naší republiky, tak i ze zahraničí. Důležitá je v tomto směru aktuálnost předávaných informací a zkušeností, včetně docenění schopnosti racionální prognózy. Přitom prognostická funkce musí být podepřena systematickou analýzou vývoje bezpečnostního prostředí a poznatky z praktické činnosti jak Armády ČR, tak i aliančních armád.

Také je důležité připomenout, že Univerzita obrany plní, vedle své vzdělávací funkce, úlohu centra požadovaných vědeckých a inovačních schopností. Tato činnost umožňuje rozvoj klíčových vědních oblastí pro potřeby rozvoje operačních schopností ozbrojených sil ČR, NATO a zajištění bezpečnosti státu.

 

Od roku 2014 zavedla Univerzita obrany nové vojenské pětileté magisterské studijní programy. Reagovali jste tímto na konkrétní požadavky velení Armády ČR vyplývající z reálné činnosti vojsk?

Celé české vysoké školství se dlouhodobě potýká s otázkou, jak co nejlépe připravit své absolventy pro budoucí praxi. Univerzita obrany v tom není výjimkou. Před pěti lety univerzita ve spolupráci s vedením resortu a s generálním štábem začala připravovat nové souvislé vojenské magisterské studijní programy, které jsou více provázané s vojenskou praxí. Ty by měly lépe připravit absolventy na budoucí vojenské povolání. Obsahují až jednu třetinu vojenské praxe v podobě letní a zimní přípravy v poli a odborných stáží u vojsk. Díky tomu dávají akreditovanému vojenskému vzdělávání nový směr a více ho přibližují požadavkům velitelů a reálné činnosti vojsk. Jsem přesvědčen, že studenti v rámci těchto nových studijních programů a postupně zaváděného nového systému vojenské přípravy na UO získají potřebné odborné a osobnostní kompetence, dovednosti a návyky. Po příchodu k vojskům se pak po relativně krátké době stanou skutečnými vojenskými leadery.

 

Před lety se někteří armádní velitele nevyjadřovali příliš lichotivě o vojenských a velitelských schopnostech vašich absolventů přicházejících k útvarům. Nyní se setkáváme s tím, že již několik let po skončení školy velí vaši posluchači samostatným jednotkám nasazeným v zahraničních misích. Je možné za tím mimo jiné spatřovat zaměření studia právě na tzv. leadership?

Jak jsem již řekl, všechny vzdělávací instituce, jak v minulosti, tak v současnosti, se vždy potýkaly a potýkají s problémem, jak nejlépe připravit své absolventy na náročné podmínky, které je budou čekat v praxi. Nejinak tomu je i v případě té vojenské. Vnitřní odrazy dynamického a složitého vývoje bezpečnostního prostředí ve světě, zavádění stále sofistikovanějších zbraňových systémů do armády, uplatňování nových operačně-taktických postupů především na základě zkušeností se zahraničních misí a v neposlední řadě změny v charakteru personálu, který do armády vstupuje, to všechno vyvolává kontinuální potřebu změn ve vysokoškolské přípravě. Jedním z našich základních směrů je rozvoj univerzity jako profesní školy primárně orientované podle požadavků a potřeb zřizovatele na přípravu personálu našich ozbrojených sil prostřednictvím akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. K splnění tohoto cíle jsme prosadili výuku leadershipu na všech fakultách jako nástroje, kterým studenty lépe připravíme pro vojskovou praxi. Stejně tak se to týká přípravy v kariérových kurzech. V posledních dvou letech věnujeme zvýšenou pozornost prohloubení kvality našich studentů a absolventů s cílem formovat u nich návyky a schopnosti velet, řídit a koordinovat činnost vojenských jednotek a týmů v naší současné armádě. Vedle nového rámce, který je dán kontinuálními magisterskými programy s větší provázaností teoretického studia, výcviku a vojensko-odborné praxe u vojenských útvarů, jde o postupné uplatňování nového systému práce a výchovy studentů, kterou garantuje náš školní pluk.

 

Někteří jedinci z velení armády s trochou nadsázky hovoří o důstojnících přicházejících z civilních vysokých škol jako o civilistech v uniformách. Je skutečně tak velký rozdíl mezi vašimi posluchači a civilními vysokoškoláky, kteří prošli ve Vyškově vojenskou přípravou?

Cyklus pětiletého magisterského studia na Univerzitě obrany vytváří všestranné podmínky pro komplexní přípravu budoucích důstojníků armády. Především systematická vojenská výchova a postupný proces mentální adaptace studentů prostřednictvím života a práce ve vojenském prostředí vytváří předpoklady pro plné pochopení nároků a potřeb, které armáda od důstojnického sboru na středních a vyšších stupňů řízení očekává. Naši studenti se i v rámci svého běžného života pohybují ve vojenském režimu, což u studentů na civilních vysokých školách absolutně nepřipadá v úvahu.

 

Jakou roli by měla hrát Univerzita obrany v naplňování rekrutačního cíle resortu MO při získávání potřebného počtu vojáků z povolání Armády České republiky, respektive důstojníků – velitelů, technických a logistických specialistů a lékařů?

Zvýšené nároky na doplňování personálu armády v poslední době se dotýkají i Univerzity obrany. Její úloha při naplňování celkového rekrutačního cíle resortu je proto velmi významná. Očekáváme, že až do roku 2020 každým rokem nastoupí ke studiu 700 vojenských studentů. Jde o počet, který zajistí stanovený počet připravených a kompetentních absolventů v požadovaných odbornostech pro jejich zařazení k vojenským útvarům. Podstatné přitom je, aby uchazeči o studium na naší jediné vojenské vysoké škole měli primární zájem sloužit jako vojáci z povolání.

Jsme rádi, že se zájem o studium na Univerzitě obrany v posledních letech zvyšuje. Za situace, kdy delší dobu klesá či stagnuje počet končících středoškoláků, kdy ostatním konkurenčním vysokým školám klesá počet uchazečů, k nám nastoupilo v roce 2016 o 25 % více uchazečů o vojenské studium. V letošním roce pak tento nárůst představuje 20 %. Vysoký zájem je o studium na Fakultě vojenského leadershipu, kde se vzdělávají budoucí velitelé a odborníci na řízení zdrojů. Obdobné pozornosti se těší i studium na Fakultě vojenského zdravotnictví. Problém spočívá v nižším zájmu o technické odbornosti, kterých armáda naopak potřebuje výrazně vyšší počet, než dosud univerzita připravuje. Klíčové proto je, abychom na Fakultu vojenských technologií přijali daleko více studentů, než tomu bylo v minulých letech. To je náš primární úkol do nejbližší budoucnosti. K splnění tohoto úkolu provádíme aktivní marketingovou politiku, inovujeme její metody a formy a hledáme nové netradiční cesty, jak oslovit a získat zájemce o studium. Úzce přitom spolupracujeme s odborem doplňování personálu Agentury personalistiky AČR a příslušníky rekrutačních středisek a pracovišť.

 

Demografická křivka vám není příliš nakloněna. Je méně středoškoláků a vysoké školy tvrdě bojují o studenty. Kdybych se právě teď rozhodoval, na kterou vysokou školu mám jít studovat, resp. jakou budoucí profesi si mám vybrat, čím mě přesvědčíte, abych volil Univerzitu obrany?

Především bych vám řekl, že Univerzita obrany vytváří příznivé podmínky pro studium, sportovní a kulturní vyžití, pro různorodé potřeby dnešního mladého člověka a zejména pro získání kvalitního vzdělání a pro pracovní uplatnění v ozbrojených silách. Armáda svým příslušníkům garantuje sociální jistoty, poskytuje perspektivu dlouhodobé kariéry a současně vytváří optimální podmínky pro další vzdělávání a osobnostní rozvoj. Řekl bych vám, že Univerzita obrany je jediná vysoká škola v České republice, na které jako vojenský student dostanete měsíční plat dvanáct až čtrnáct tisíc. Budete zde studovat studijní obory, které mají uplatnění nejen v armádě, ale i ve státní správě, obranném a bezpečnostním průmyslu, zkrátka v civilním sektoru. V průběhu studia jsou vojenští posluchači stejně jako na civilních vysokých školách vysíláni v rámci programu Erasmus+ na zahraniční studijní pobyty s plným ekonomickým zabezpečením. Na Univerzitě obrany je každý posluchač respektován jako opravdová individualita. Studium probíhá v početně menších učebních skupinách, ve kterých je daleko větší prostor pro individuální pomoc studentům ze strany učitelů a velitelů. Navíc vojenská služba se těší vysoké společenské prestiži a respektu ze strany civilní veřejnosti. Profese vojáka a vojákyně z povolání je totiž do značné míry posláním přesahujícím klasické zaměstnání. Je to výzva převzít na sebe odpovědnost za bezpečnost naší země a našich spoluobčanů.

 

Nebude ale přesto muset armáda přijít s dalšími benefity, které by zatraktivnily vojenské povolání?

Změny, které přináší nastupující mladá generace, jsou značně dynamické. Pracovní očekávání jsou odlišná od generací, které jsou v současnosti začleněné v pracovním procesu. V prvé řadě se jedná o očekávání přiměřeného finanční ocenění. V tomto smyslu má armáda co nabídnout. V našem marketingu finanční zabezpečení studia, finanční benefity a dobré platové podmínky absolventů hrají významnou roli. Dorůstající generace, která se obecně označuje jako generace Z, také preferuje jistotu práce spojenou s možnostmi karierového růstu. Nový personální systém armády a náš šířeji nastavený vzdělávací systém vytváří vhodné podmínky pro garantování zaměstnání v prostředí velké a veřejností vysoce hodnocené firmy a současně možnosti postupného přechodu na různé pracovní pozice ve velitelských či odborných strukturách armády. Je ovšem zřejmé, že i ve stávajícím modelu vzdělávání na Univerzitě obrany budeme muset zvážit řadu podnětů, které studenti středních škol zohledňují při volbě vysoké školy. Na druhé straně dnešní mladá generace na začátku svého dospělého „života“ ještě nemá jasno o své budoucnosti, často potřebuje vést, nechce příliš přebírat zodpovědnost. S těmito skutečnostmi se setkáváme i u našich studentů a proto jim trvale poskytujeme pomoc, vedeme je a učíme je nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Generace Z současně očekává větší flexibilitu v pracovní době a větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Bez ohledu na to, že vojenské povolání je obecně vnímáno jako velmi časově, fyzicky a psychicky náročné, záleží na konkrétním vojenském útvaru, zda dokáže vytvořit příznivé a atraktivní pracovní podmínky, které současně umožňují oprávněná naplnění soukromé stránky života.

 

Univerzita obrany měla v minulosti určité rezervy jednak v oblasti vojenskosti vnitřního prostředí, jednak v oblasti jejího sepětí s potřebami a činností AČR. Vidíte v tomto směru jistý posun?

Ten je zřetelný. Armáda prochází řadou organizačních, technologických i mentálních změn, které se samozřejmě musí promítnout do fungování a vnitřního chodu naší školy. Zároveň to vyvolává potřebu soustavné adaptace vzdělávacího systému a organizace vojensko-odborné přípravy studentů. Univerzita obrany musí být efektivní jak z hlediska dosahování potřebného profilu svých absolventů, tak z hlediska finanční nákladovosti svého provozu. V oblasti posílení vojenskosti vnitřního prostředí u nás nesporně došlo k pozitivním změnám. Příslušníci velitelského sboru a vědecko-pedagogičtí pracovníci univerzity mění celkový přístup ke studentům, je kladen vyšší důraz na provázání vzdělávací činnosti, vojenské přípravy a výchovného působení učitelů na každém zaměstnání, ať už se jedná o cvičení z taktiky nebo o přednášku z použití určitého typu zbraňového systému v bojové činnosti.

Profilujeme se jako výrazně vojenská státní vysoká škola, jako skutečná vojenská univerzita. V této oblasti jsme v uplynulém období vykonali velký kus práce a přiblížili jsme Univerzitu obrany blíže k Armádě ČR v řadě sledovatelných aspektů. V současné době je již připraven model systemizovaných míst rotujících akademických pracovníků, na které budou přicházet ti nejlepší vojáci od vojsk, aby předávali své zkušenosti. Každý karierní voják by jako součást své vojenské kariéry tak měl strávit část služby ve vzdělávacím zařízení. Chceme do rozvoje Univerzity obrany zapojit více příslušníků našich ozbrojených sil. Měli by se daleko více podílet na činnosti vědeckých rad, poradních sborů a orgánů univerzity a jednotlivých fakult. Zkrátka chceme se dále více otevřít a být transparentní.

Druhou stranou téže mince je pak širší zapojování příslušníků univerzity do nejrůznějších aktivit Armády ČR. Jde především o periodické vysílání akademických pracovníků na cvičení a dlouhodobé praktické stáže k vojskům. Během nich si učitelé ověřují své teoretické poznatky a inovují si je o praktické soudobé zkušenosti z činnosti jednotek a štábů. Zkrátka vojáci – učitelé na Univerzitě obrany musí být kdykoliv připraveni přejít na příslušné funkce do štábů jednotek a útvarů a být schopni okamžitě a plnohodnotně plnit zadání jako další vojáci z povolání. Neoddiskutovatelný je také velký přínos Univerzity obrany v oblasti expertní a posudkové činnosti ve prospěch velení armády a jednotlivých sekcí generálního štábu. V tomto smyslu chceme být expertním centrem pro rozvíjení strategické a bezpečnostní komunity.

 

Je podle vás Univerzita obrany úspěšná i v mezinárodním měřítku, například ve srovnání s podobnými vojenskými vzdělávacími institucemi zemí NATO?

V posledních letech se tradiční vojenské školství v západoevropských zemích značně změnilo a přiklonilo se k systému akreditovaného terciálního vzdělávání. V tomto směru má Univerzita obrany značný náskok, protože s tímto typem vzdělávání má dlouhodobé zkušenosti. V tomto smyslu je příkladem zavádění akreditovaného vzdělávání na vojenských vysokých školách. V rámci programu NATO DEEP experti z Univerzity obrany pomáhají s transformací vojenského školství v takových zemích jako je Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán nebo Srbsko. Univerzita obrany začala jako jedna z prvních v NATO vysílat do světa studenty v rámci programu Erasmus+, což v podmínkách vojenských posluchačů nebylo tak jednoduché jako u civilních studentů. A to mimo jiné z důvodu, že vojenští studenti mají nárok na úhradu veškerých výdajů v zahraničí, nejen na příspěvek z programu Erasmus+, což je poměrně nákladné. Univerzita obrany také rozvíjí vzájemně výhodnou mezinárodní spolupráci s vysokými vojenskými školami a dalšími vědeckými a odbornými institucemi států Severoatlantické aliance, PfP a Evropské unie.

 

Počítáte i do budoucna s další podporou programu Erasmus+ a s ještě početnější výměnou studentů s obdobnými zahraničními školami?

Se zapojením do programu Erasmus+ počítáme i nadále. Budeme usilovat, v rámci našich finančních možností, o navyšování počtu studentů, kteří získají mezinárodní zkušenosti na našich zahraničních partnerských školách a institucích. Tyto zkušenosti jsou velmi významné jak pro lepší odborný a osobnostní rozvoj studentů, tak pro pozdější úspěšnější integraci našich absolventů do zahraničních vojenských misí a mezinárodních velitelských struktur.

 

Před časem se generál v záloze František Mičánek stal děkanem na NATO Defence College v Římě. Byl to ojedinělý počin, anebo předpokládáte, že vaši přednášející a profesoři by se v budoucnu mohli v širším měřítku zapojit do aliančního vojenského školství?

Univerzita obrany v Brně dlouhodobě usiluje a má ambici se rozvíjet do podoby otevřené a prestižní vojenské univerzity v rámci NATO. To znamená, že na UO musí být formováni takoví učitelé a lektoři, kteří obstojí ve srovnání s pedagogy ze zahraničních vojenských vzdělávacích zařízení a budou moci zastávat významné funkce na zahraničních školách a vědeckých institucích. Těší mě, že řadu takových učitelů máme již nyní. Ve své práci ve strukturách NATO využívají nabyté vědomosti a dovednosti a po svém návratu zúročují získané zahraniční zkušenosti v pedagogické a vědecké práci na Univerzitě obrany.

 

Jak moc se vám daří zapojovat do přednášek erudované odborníky z civilu, a to nejen ze školství?

V tomto směru lze konstatovat, že se nám zapojování českých i zahraničních vojenských i civilních odborníků do výuky daří. Zcela běžné je to u kariérových kurzů, především u Kurzu generálního štábu. Do vysokoškolské výuky se zapojuje řada učitelů z veřejných vysokých škol a odborníků z praxe. Desítky zahraničních učitelů ročně přednáší na univerzitě v rámci programu Erasmus+.

 

Zmínil jste Centrum bezpečnostních a strategických studií. Nepříliš dobrá bezpečnostní situace ve světě asi klade zvýšené nároky na toto pracoviště, a to především v oblasti určité prognózy dalšího vývoje. Počítáte s jeho dalším výraznějším rozvojem?

V současné době je hlavním úkolem Centra bezpečnostních a strategických studií zabezpečování karierových kurzů, analytická a expertní činnost. Do budoucna se úkoly a postavení centra významně rozšíří. Centrum by mělo podporovat dlouhodobý rozvoj Univerzity obrany jako národní válečné školy, nejvyššího vzdělávacího zařízení v oblasti obrany a bezpečnosti. To znamená, že bude syntetizovat a na strategické úrovni rozvíjet vědeckovýzkumný a vzdělanostní základ všech tří fakult univerzity. Současně se centrum bude nadále rozvíjet i jako nezastupitelné prognostické, koncepční a expertní pracoviště resortu MO a velení AČR.

 

Jaké jsou plány Univerzity obrany v oblasti modernizace nemovité infrastruktury?

Musím říci, že v této oblasti se situace v posledních letech výrazně zlepšila. Probíhá postupná modernizace a revitalizace stávajících objektů, sportovního areálu, vnitřního vybavení učeben a laboratoří. Po období zvažování větších investic do Univerzity obrany se podařilo obnovit záměr výstavby Studentského centra UO v areálu KJB, jehož výstavba by měla být zahájena v roce 2019.

 

Není právě toto jedna z oblastí, jak ještě více zatraktivnit studium na vaší škole?

Uchazeči o vysokoškolské studium se často rozhodují pod dojmem moderní infrastruktury, kterou v posledním období vybudovala řada vysokých škol. Našim zájmem je, aby i naši studenti měli vytvořené adekvátní podmínky pro výuku, ubytování i osobnostní rozvoj. Do zlepšení kvality života studentů investujeme finanční prostředky a přijímáme potřebná organizační opatření tak, aby studium na Univerzitě obrany bylo pro uchazeče stejně atraktivní, jako na jiných vysokých školách.


A fakta

Bohuslav Přikryl se narodil 12. července 1961 v Kroměříži. V roce 1984 absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. O tři roky později byl ustanoven na této škole asistentem katedry raketového vojska a dělostřelectva. Postupně zde prošel funkcemi odborného asistenta, náčelníka skupiny, zástupce vedoucího a vedoucího katedry řízení palebné podpory. Je uznávaným odborníkem na automatizované systémy řízení palby dělostřelectva a modelování a simulace v této oblasti.

V letech 2001–2003 působil ve funkci proděkana pro vědeckou činnost Fakulty řízení vojenských systémů a od 1. března 2003 do 31. srpna 2004 vykonával funkci prorektora pro vědeckou činnost VVŠ PV ve Vyškově. Od 1. září 2004 vykonával funkci děkana Fakulty ekonomiky a managementu. Od 15. září 2005 do 31. července 2012 zastával funkci prorektora pro rozvoj Univerzity obrany. Od 1. srpna 2012 vykonává již druhé funkční období funkci rektora – velitele Univerzity obrany v Brně. Z titulu této nejvyšší akademické funkce je členem České konference rektorů, která sdružuje rektory veřejných, státních a soukromých vysokých škol ČR.

Hodnoťte a doporučte:

Autor: Vladimír Marek