Ministerstvo obrany » Informační servis » Bílá kniha » Na výmluvy, že něco nejde, už není čas
Na výmluvy, že něco nejde, už není čas
30.8.2010 • Bílou knihu můžeme chápat jako svého druhu plán krizového řízení resortu obrany, říká předseda komise odborníků pracujících na Bílé knize o obraně, bývalý ministr obrany a náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý.
Přečteno: 6567x
Jak bude podle Vás česká armáda za patnáct let vypadat?
Hodně bude záležet na tom, jak přesně a nakolik reálně se nám podaří definovat a provázat reformní a reorganizační kroky v rámci Bílé knihy o obraně (BKO) a poté je uvést do praxe. Budeme-li dnes úspěšní – a dostatečně rychlí – můžeme za patnáct let očekávat, že početně bude stav AČR přibližně stejný jako současný. Systém velení a řízení bude podstatně štíhlejší a pouze dvoustupňový. Armádu bude politicky řídit a organizačně podporovat ministerský úřad s polovičním počtem zaměstnanců oproti dnešku. Většina takzvaných podvěsů, tedy struktur, podniků a činností, které přímo nepodporují nosné funkce sektoru obrany, bude odříznuta. Hodnostní struktura bude ve srovnání s dneškem podstatně napravena ve prospěch nižších výkonných složek a na úkor vyššího důstojnictva; budeme mít mnohem méně generálů. Tři čtvrtiny AČR budou plně interoperabilní podle standardů NATO a tudíž nasaditelné do zahraničních operací. Jestliže dnes máme v ozbrojených silách ještě přibližně 25 % výzbroje a techniky z dob Varšavské smlouvy, za patnáct let již budeme plně modernizováni. Doufám také, že se příliš nezmění věkový průměr příslušníků AČR, tedy že armáda nezestárne. K tomu si bude muset být schopna udržet rekrutační přitažlivost a konkurenceschopnost na trhu práce. Proto klademe tak velký důraz na vypracování a zavedení kvalitního kariérního systému.
Dokážete si představit, že třeba vůbec nebude existovat?
Ne. Nicméně dokážu si představit, že pokud neprovedeme potřebné systémové reformy, skončíme za patnáct let jen s jakousi zbytkovou armádou, stárnoucí a morálně podlomenou, materiálně zanedbanou a technicky zaostalou. To by byla tragédie, kterou nesmíme připustit i z toho důvodu, že přes všechny potíže je v současnosti AČR jednoznačně nejlépe transformovanou a modernizovanou armádou ve srovnání se všemi novějšími spojenci, kteří vstoupili do NATO v posledních dvanácti letech. V mnohém dokonce předčí i některé starší členy. Říkám to s plnou odpovědností a znalostí věci, jelikož hodnocení pokroku v obranném plánování jednotlivých spojenců bylo jednou z mých hlavních činností během mého tříletého působení v NATO. V žádném případě tedy nesmíme ztratit dosaženou kvalitu a musíme ji dále rozvíjet.
V listopadu na summitu v Lisabonu by měla být schválena nová Strategická koncepce NATO. Budete z tohoto dokumentu nějak vycházet při tvorbě Bílé knihy o obraně (BKO)?
Zcela jistě, nová Strategická koncepce bude, a nevyhnutelně musí být, jedním z důležitých východisek a podkladů pro naši práci. Naše reformní úvahy jsou vedeny skutečností, že obrana území ČR je zasazena do systému kolektivní obrany NATO. Zároveň chceme být připraveni a schopni plnit své závazky vůči spojencům v Alianci.
Jako příklad uvedu dva konkrétní momenty vlivu nové koncepce. Za prvé je to takzvaný comprehensive approach, tedy vytváření potenciálu doplňovat v operacích a misích vojenské činnosti nevojenskými a současně toto koordinovat s působením jiných aktérů v místě operace. Těmi mohou být další mezinárodní organizace nebo třeba nevládní skupiny. V praxi to již děláme v Kosovu a zejména v Afghánistánu. Nová Strategická koncepce tento přístup nejen formálně potvrdí, ale zadá i jeho následné rozpracování a implementaci. Od jednotlivých spojenců se tedy čeká, že dokážou ve svém národním plánování a příspěvcích do rezervoáru Aliance skloubit například rozvojové aktivity a poskytování expertů v oblastech jako je výcvik vojáků a policie, otázky vnitra a justice, zdravotnictví, školství, zemědělství, stavebnictví, a dalších. Velkou výzvou je v tomto ohledu zavedení vnitrostátní koordinace mezi relevantními ministerstvy. I to bude jeden z nových akcentů BKO.
Druhým momentem, který přinese Bílá kniha a je zároveň relevantní z hlediska koncepce NATO, bude konec předstírání toho, že si můžeme dovolit vševojskovou strukturu a zároveň zvyšovat operační nasaditelnost našich sil. Je to fikce již nyní. Vzhledem k rozpočtové situaci musíme mnohem více klást důraz na specializace a dělbu činností v rámci Aliance. Nová strategická koncepce silně zdůrazní platnost závazku článku 5 a kolektivní obranu jako základní a neměnnou funkci NATO. Zároveň vyzdvihne použitelnost expedičních sil i pro obranu teritoria spojenců – což je mimo jiné zřetelně zvýrazněný aspekt v nové doktríně sil rychlého nasazení (NRF). Čili výsledkem je, že posilování expedičních schopností Aliance vede současně k účinnější a věrohodnější kolektivní obraně. A to je myslím si též silný argument vůči konzervativním názorům, které stále ještě kladou na první místo funkci statické obrany teritoria a zachování co nejširšího spektra vojenských schopností – tedy zdání vševojskovosti.
Jakou roli přisuzuje malým armádám o velikosti té naší právě Strategická koncepce NATO?
Většina z 28 spojenců v NATO jsou menší a střední státy. Jen nějakých šest - sedm spojenců si může dovolit udržovat skutečně vševojskový charakter svých ozbrojených sil. Role menších je pak zřejmá – poskytování dílčích schopností, pokud možno s vyšší přidanou hodnotou (jako například ochrana a obrana proti zbraním hromadného ničení nebo vojenská medicína v případě ČR). To ovšem není nic převratného, je to trend posledních nejméně patnácti let a koncepce dále povzbudí menší státy v něm pokračovat, soustředit se více na specializaci a propojování schopností s dalšími spojenci v rámci mnohonárodních aktivit.
Navrhnete třeba také možnost sloučení některých schopností v rámci několika armád, například Visegrádské čtyřky?
Nemohu předjímat výsledky analýz v rámci procesu tvorby BKO, tedy ani vyloučit to, že budeme zvažovat různé varianty subregionální obranné spolupráce.
Má smysl vytvářet takové dlouhodobé koncepční materiály – jakými jsou například Bílá kniha i Strategická koncepce NATO – když se bezpečnostní prostředí neustále mění?
Nejen že má, ale je to nutné. Zaprvé dlužno říci, že naše Bílá kniha o obraně bude něčím podstatně jiným, než koncepce NATO. Zatímco alianční koncepce bude poměrně krátký a obecný a politický dokument, BKO přinese souhrnný program zajištění a rozvoje funkcí resortu obrany a zejména AČR, přičemž bude klást důraz především na překlenutí období okamžitých dopadů rozpočtové krize (střednědobý horizont) a dále na následnou stabilizaci fungování resortu (dlouhodobý horizont). Analyticky zdůvodní a koncepčně bude definovat role a funkce českých ozbrojených sil a zásady a směry středně- a dlouhodobého rozvoje jejich schopností, a to včetně provázanosti plánovaných cílů se zdroji. Bude též obsahovat směrnici pro restrukturalizaci a racionalizaci jak systému velení a řízení AČR a Generálního štábu, tak pro reformu civilní části MO. Čili půjde do značné míry o dokument kombinující koncepční rámec s detailnější analýzou a spíše manažerskými až technickými směrnicemi.
A za druhé – ano, bezpečnostní prostředí se průběžně proměňuje, nicméně ta proměna je více kontinuální než skoková. Jakkoliv nemůžeme přesně předpovědět jak bude vypadat bezpečnostního prostředí patnáct dvacet let a jakým hrozbám budeme čelit, lze nicméně odhadovat jaké schopnosti budeme v budoucnu potřebovat. Zároveň ale musíme udržet určitou flexibilitu a adaptabilitu, protože nemůžeme vyloučit strategická překvapení či dokonce šoky.
Jak vaši vizi v podobě Bílé knihy ovlivní neustálé snižování armádního rozpočtu?
Tak především rozpočet nelze snižovat neustále. Nyní se resort blíží k hranici přežití, respektive bez podstatných reforem nemůže ve své současné podobě přežít, aniž by zásadně omezil své funkce a ambice. To je ale rozhodně nepřípustné. Bílou knihu lze proto také chápat jako svého druhu plán krizového řízení resortu obrany – zejména v onom zmíněném střednědobém výhledu. Jednoznačnou podmínkou dlouhodobého úspěchu BKO je stabilizace rozpočtu, byť by to bylo na současné úrovni. S jeho růstem v dohledné době nepočítám, nicméně musíme zajistit také to, aby nepřišly další škrty. V rozpočtově rozkolísaném prostředí není možné racionálně plánovat. V posledních deseti letech to zažíváme opakovaně.
K zajištění budoucí kontinuity je též nutné dosáhnout dlouhodobého souladu všech demokratických sil ve státě v otázkách obrany. A právě otevřený a konsensuální postup vytváření dokumentu by měl pomoci takový soulad založit; proces je tedy stejně důležitý jako výsledek.
Hovořím-li o otevřenosti procesu tvorby BKO, bude otevřený i uvnitř resortu. K průřezovým tématům, která se týkají celé AČR – např. kariérní systém nebo reorganizace velení a řízení – se budou moci vyjádřit zástupci těch stupňů a odborností, jichž se připravované změny budou týkat. Změny nesmějí být vnímány jako cosi uvalené shora dolů. Aby byl náš program realistický a proveditelný, potřebujeme zpětnou vazbu z praxe. Věřím také, že tímto přístupem dosáhneme určitého ztotožnění se s reformami mezi příslušníky AČR, což je klíčová podmínka úspěchu jejich realizace.
Ale zpět k původní otázce: Základní vize se nemění – měli bychom zreformovat resort tak, aby byl schopen pokrýt stávající úroveň ambicí,udržet, případně postupně dále zvyšovat, schopnost přispívat do zahraničních operací a fungovat při případných vnitrostátních úkolech, a to zejména v rámci záchranného systému. Rozpočtová krize je velmi nepříjemná komplikace, ale chápejme ji pozitivně, jako příležitost či přímo imperativ k pokračování podstatné reorganizace a reformy resortu.
Považujete časový rámec vyčleněný pro tvorbu Bílé knihy za dostatečný?
Jsme v krizové situaci. A krize obecně znamená vždy kombinaci naléhavého problému a velké časové tísně. Pokud chceme dosáhnout skutečně efektivních, systémových změn a dlouhodobých úspor počínaje rozpočtovým rokem 2012, jaro příštího roku je poslední termín pro zahájení implementace BKO. Takže vlastně ten časový tlak by nám měl pomoci nebát se učinit skutečně zásadní kroky. Zkrátka na výmluvy, že něco nejde a na různé odklady, už prostě nemáme čas ani právo.
- Fotogalerie
-
-
Jiří Šedivý
Jiří Šedivý
-