Ministři obrany NATO v Bruselu jednali o zvyšování obranných výdajů i modernizaci alianční velitelské struktury

Autor: Jana Zechmeisterová, tiskové oddělení MO

Ve dnech 14. a 15. února 2018 se ministryně obrany Karla Šlechtová zúčastnila zasedání ministrů obrany členských států NATO v Bruselu. Jedním z hlavních témat bylo sdílení břemene, tedy dostatečné a mezi státy vyvážené vynakládání prostředků na obranu.

Ministryně obrany Karla Šlechtová v Bruselu

„Současná bezpečnostní situace vyžaduje zvýšené investice do obrany. Na tom se všichni spojenci shodují a souhlasí s tím i česká vláda a já osobně. Počítáme s tím, že do roku 2024 dosáhnou naše obranné výdaje úrovně 2% HDP, k čemuž jsme se opakovaně zavázali,“ zdůraznila ministryně obrany.

S tím souvisí legislativní návrh, který připravuje ministerstvo obrany. Pokud s ním uspěje ve vládě a parlamentu, bude zajištěno nejen plnění spojeneckých závazků, ale také posílena stabilita a předvídatelnost výdajů na obranu a zároveň schopnost obranný rozpočet smysluplně využívat.

Témata jednání: Výdaje na obranu i modernizace velitelské struktury NATO

Výdaje na obranu a pořizování vojenského materiálu byly také jedním z témat bilaterálního jednání ministryně obrany se zástupkyní Generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller. Ta během rozhovoru velmi ocenila, že ministryně Šlechtová na jednání ministrů otevřela důležité téma směrnic EU pro akviziční procesy.

„Evropská unie, která již prokázala, že to se společnou obranou myslí vážně, by se měla zamyslet i nad tím, jak akviziční procesy v oblasti obrany pro své země zjednodušit,“ řekla ministryně obrany ve svém vystoupení v rámci tohoto tématu.

Dalším významným tématem zasedání byla modernizace velitelské struktury NATO. Stávající podoba pochází z roku 2011 a byla dimenzována na méně napjaté bezpečnostní prostředí.

„Ministři obrany na zasedání schválili navýšení struktury velení Severoatlantické aliance a její rozšíření o nová velitelství tak, aby plně dopovídala aktuální bezpečnostní situaci,"podotkla ministryně Šlechtová.

Česká republika je připravena plnit své závazky a nést větší nároky na zapojení v nových strukturách.

Jednali i o nové výcvikové misi NATO v Iráku

Ministři obrany jednali také o schválení nové výcvikové mise NATO v Iráku, jejímž úkolem bude pomoc při stabilizaci regionu a výcvik a mentoring bezpečnostních sil Iráku. Česká republika podporuje toto úsilí, konkrétní způsob zapojení do této mise však ještě bude předmětem dalších jednání. V tuto chvíli působí na území Iráku 30 českých vojáků v rámci leteckého poradního týmu, 12 členů výcvikové chemické jednotky v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení a sedm vojenských policistů.

V rámci zasedání ministrů obrany v Bruselu absolvovala Karla Šlechtová několik bilaterálních jednání a krátce se setkala s Generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a ministrem obrany USA Jamesem Mattisem.

Aktuální bylo také jednání s ministry obrany zemí, které jsou či budou zapojeny do mnohonárodního praporu pod vedením Kanady v rámci předsunuté alianční vojenské přítomnosti v Lotyšsku (Enhanced Forward Presence, eFP). V polovině roku 2018 vyšle česká armáda do Lotyšska minometnou četu. Tématem bilaterálního jednání ministryně s jejím litevským protějškem bylo nasazení české mechanizované roty do bojového uskupení vedeného Německem na území Litvy, rovněž od poloviny letošního roku.

„Tam bude náš příspěvek ještě výraznější a celkový rozsah zapojení ČR v Pobaltí tak bude činit téměř 300 vojáků. Vstup do této iniciativy přispěje ke stabilitě a bezpečnosti Evropy,“ upřesnila ministryně Šlechtová.