Karpatsko-dukelská operace otevřela bránu ke svobodě díky statečnosti tisíců vojáků

Autor: Miroslav Šindelář

Události, které se odehrávaly před 73 lety v Dukelském průsmyku a v jeho okolí si v pátek 6. října spolu se stovkami účastníků pietních shromáždění na Dukle a ve slovenském Svidníku připomněla delegace Ministerstva obrany ČR, kterou vedla náměstkyně pro řízení sekce právní MO Alena Netolická.

Karpatsko-dukelská operace otevřela bránu ke svobodě

Spolu s ní se pietních setkání zúčastnil brigádní generál Jaroslav Linhart a další hosté. Delegaci Parlamentu ČR vedl předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček.

Za slovenskou stranu se zúčastnili přední činitelé státu v čele s prezidentem Slovenské republiky Andrejem Kiskou a premiérem vlády Robertem Ficem.

Na třech pietních místech severovýchodní části Slovenska, u Památníku československého armádního sboru na Dukle, v okresním městě Svidníku u sochy legendárního generála Ludvíka Svobody i u Památníku sovětských vojáků nedaleko Svidníku, vzdali čest a úctu položením smutečních květin a věnců těm, kteří zde padli při těžkých bojích před 73 lety.

Podílel se na osvobození

„Generál Svoboda velel 1. československému armádnímu sboru, který se probíjel přes Duklu, a jméno tohoto syna Moravy bude navždy spjato s tím, že jeho vojáci osvobodili první části československého území. Za cenu strašlivých ztrát našich i sovětských se jim podařilo zahájit postupné osvobozování Československa završené v květnu 1945 v Praze. Ludvík Svoboda patří k nejvýznamnějším postavám našich dějin. Především proto, že se osobně podílel na osvobozeneckém boji. Stál v čele armády, která zůstane navždy v dějinách zapsána jako Svobodovci,“ uvedl předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček v projevu u sochy velitele 1. československého armádního sboru generála Ludvíka Svobody.

V další části projevu vyzvedl význam Slovenského národního povstání, kterému vojáci, účastníci Karpatsko-dukelské operace, v září roku 1944 spěchali na pomoc. Při této operaci padlo na 21 tisíc vojáků sovětských a 800 příslušníků československého armádního sboru.


  • Karpatsko-dukelská operace představuje největší bojové nasazení čs. vojáků v rámci protihitlerovské koalice za druhé světové války. Operace připravená na pomoc Slovenskému národnímu povstání zahájila přímé osvobozování čs. území, na kterém se po boku sovětských, českých a slovenských vojáků podíleli také partyzáni a další vlastenci.
  • Zasazení 1. čs. armádního sboru v SSSR na směr hlavního útoku představovalo naplnění vysněného cíle všech jeho příslušníků, s nímž odcházeli do zahraničí a který je provázel od Buzuluku přes Sokolovo, Kyjev i další místa bojů. Rozhodnost, odvaha a statečnost, které v nich prokázali, se staly základem úspěchu také v neobyčejně těžkých bojích na Dukle.
  • Karpatsko-dukelská operace na pomoc Slovenskému národnímu povstání byla z časových hledisek zahájena ve vojensky nepříznivých podmínkách. Základní vojenský cíl operace - spojit se v krátké době s povstalci - se nepodařilo splnit. Další boje nabyly vleklého charakteru a měly nečekaně těžký průběh. Pro československé vojáky jména: Machnówka, Wrocanka, kóta 534, Hyrowa hora znamenaly místa úporných bojů a velkých ztrát.
  • Neúměrné ztráty na životech sovětských i československých vojáků na Dukle byly zapříčiněny obtížností bojů v zaminovaném horském terénu, nedostatečnou komunikační sítí, nepříznivými povětrnostními vlivy, odporem německých jednotek i nedostatky v řízení a vedení bojové činnosti.
  • Druhá světová válka i na straně vítězů nezná jen úspěšně probíhající boje, ale také bitvy, jež byly mimořádně těžké i neúspěšné. Přesto tyto bitvy zůstávají trvalou součástí tradic jednotlivých zemí, stejně jako karpatsko-dukelská operace patří a bude patřit neodmyslitelně k základním tradicím Armády České republiky.