Armáda ČR se účastní jednoho z největších spojeneckých cvičení TRIDENT JUNCTURE 2018

Autor: Michal Voska

Kolektivní obrana členských států NATO proti vnějšímu napadení je námětem aliančního cvičení Trident Juncture 2018, které se v těchto dnech koná v Norsku. S účastí všech členských států, ke kterým se připojilo i Švédsko a Finsko, patří k největším ze společných dlouhodobě plánovaných cvičení spojeneckých armád za posledních deset let. Celkem se cvičení účastní přibližně 50 tisíc vojáků, 10 tisíc vozidel, 250 letadel a 65 lodí.

„Mír a bezpečí jsou hodnoty, o které musíme usilovat každý den. Členství v NATO je pro nás tou nejsilnější zárukou. Jsem velmi rád, že jsme v rámci Aliance v pozici spolehlivého a respektovaného partnera. Je to skvělé vysvědčení pro Českou republiku i pro naši armádu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Za Českou republiku se cvičení účastní úkolové uskupení protivzdušné obrany se dvěma sty vojáky a se zhruba 70 kusy vojenské techniky, jehož jádro tvoří příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic.

Vojáci chrání mechanizované i tankové prapory

„Cílem cvičení je prověřit schopnost aliančních jednotek bránit napadené území v případě aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně. Úkolem našich vojáků bude chránit mechanizované í tankové prapory a taktické místo velení obrněné brigády před útoky ze vzduchu,“ přibližuje zástupce velitele strakonického útvaru plukovník Jaroslav Daverný.

„Je to kvalitní test a zároveň potvrzení schopností pro jednotky, které budou od ledna 2019 držet roční hotovost v silách velmi rychle reakce NATO. Je to jeden z klíčových úkolů našeho příspěvku spojencům,“ zdůrazňuje náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Aleš Opata.

Kombinovaný přesun do Norska

Pro české vojáky cvičení začalo již 16. října 2018, kdy zahájili kombinovaný přesun na vzdálenost více než tisíce kilometrů s využitím silniční, železniční i námořní přepravy. Naplánovat a koordinovat přepravu vojenské techniky nebylo jednoduché: „Je to obrovská zkušenost, která naše schopnosti posouvá o velký kus dopředu. Nejnáročnější bylo skloubit naše potřeby se změnami, které průběžně přicházely. Šlo například o výluky na železniční trati, včasnou přítomnost řidičů a osádek v přístavech a řadu dalších,“ uvádí kapitán David Halušitz, který při cvičení velí národnímu podpůrnému logistickému prvku.

Konečnou stanicí pro železniční převoz byl nizozemský Veendam. Z přístavu Eemshaven pak vojáci pokračovali lodním transportem do Fredrikstadu na jihovýchodě Norska, odkud se po vlastní ose přesunuli do prostoru cvičení v okolí města Rena. Nadporučík Daniel Kříž, náčelník skupiny logistiky 252. protiletadlového raketového oddílu, který vedl vykládku v norském přístavu, uvádí: „Pro nás jde o zcela unikátní transport, který v novodobé historii pluku nepamatujeme.“

Poslední takto rozsáhlý lodní transport naší vojenské techniky se uskutečnil v době 2. světové války. Shodou okolností šlo rovněž o protiletadlovou jednotku, konkrétně 200. protiletadlový pluk, který byl nasazen k obraně Tobruku. Právě jeho pokračovatelem je strakonický 25. protiletadlový raketový pluk, který dnes nese čestný název „Tobrucký.“

Na cvičení zajistili protivzdušnou obranu

V Norsku se vojáci velmi rychle zapojili do probíhajících operací s konkrétním úkolem zajištění protivzdušné obrany pro jednotky německé 9. obrněné brigády. Právě s jejími vojáky budou příslušníci českého protiletadlového raketového pluku v příštím roce součástí sil velmi rychlé reakce NATO, které by v případě potřeby byly nasazeny jako první v časovém horizontu několika málo dní. Cvičení tak má pro české vojáky i další velmi důležitý rozměr.

Jedním z prvních úkolů byl nácvik překonání vodního toku s šířkou 250 metrů, při kterém čeští vojáci využili obojživelné soupravy vojáků Bundeswehru. Následně vojáci převzali úkol protivzdušné obrany, zejména před útoky bitevních vrtulníků a jiných prostředků vzdušného napadení. Raketové komplety RBS-70, kterými jsou čeští vojáci vyzbrojeni, jsou schopné ničit cíle na vzdálenost až osmi kilometrů do výšky pěti tisíc metrů, přičemž rychlost střel převyšuje dvojnásobek rychlosti zvuku. Od povelu k sesednutí, přes rozvinutí kompletu až po zaměření cíle přitom vojáci nepotřebují více než tři minuty. Právě rychlost manévru je společně s bojovým mistrovstvím pro úspěšnou obranu rozhodující.

Dalším z úkolů pro české vojáky bude obrana mechanizovaných a tankových jednotek na bojišti i obrana místa velení obrněné brigády. Cvičení Trident Juncture 2018 ve střední a východní části Norska potrvá do 7. listopadu 2018.


  • Úkolové uskupení pozemní protivzdušné obrany má téměř 200 vojáků. Jeho jádro tvoří příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic. Své zástupce sem vyčleňují i další vojenské útvary a zařízení Armády ČR.
  • V letech 2018 až 2020 drží uskupení hotovost v Silách rychlé reakce NATO. Ve druhém roce hotovosti – v roce 2019, bude uskupení součástí takzvaného VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), tedy těch nejrychlejších sil, jež má NATO k dispozici pro řešení nejrůznějších krizí. V případě aktivace by tyto síly byly nasazeny jako první v časovém horizontu několika málo dní.
  • Hlavní bojovou silou uskupení je protiletadlová raketová baterie, vyzbrojená přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70. Součástí je dále rota podpory a národní podpůrný prvek NSE (National Support Element).

Cvičení Trident Juncture 2018

Autor: J. Kouba

Nahrává se přehrávač videa ...

Cvičení Trident Juncture 2018, protiletadlová technika překonávala norskou řeku

Autor: J. Kouba

Nahrává se přehrávač videa ...