166 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka

Autor: podplukovnice Jolana Fedorková

V pondělí 7. března 2016 uplynulo 166 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Vzpomínkový večer věnovaný významnému politikovi, filozofovi a po vzniku Československé republiky také vrchnímu veliteli veškeré branné moci se uskutečnil na Staroměstské radnici v Praze. O jeho vztahu k armádě Československé republiky zde hovořil náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Josef Bečvář. Ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek se zabýval zásluhami T. G. Masaryka při vzniku československých legií. Akci organizoval Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS).

Do vypuknutí první světové války Masaryk vůbec nepředpokládal, že by jej osud někdy postavil do čela revolučního vojska a tím spíše pozdější armády samostatného státu. V dobách své akademické dráhy vnímal vojenství jako jednu ze součástí tehdejšího státního organismu. Nepatřilo k jeho prioritám. „Když se za války ujal vedení zahraničního odboje, jeho poměr k vojenství se od základů proměnil. Postavit se do čela protirakouského odboje znamenalo současně stanout v čele vlasteneckého ozbrojeného hnutí. Jako podstatné vnímal utvoření a zachování soudržnosti legií, díky nimž získávali Čechoslováci jako zdatní vojáci ve světě stále větší ohlas,“ konstatoval ve svém vystoupení generál Bečvář.

Po vzniku Československé republiky Masarykův poměr k armádě definovala ústava. Generál Bečvář připomněl tři nejvýznamnější aspekty tohoto vztahu: „V roce 1919 svěřil Masaryk vybudování Generálního štábu Francouzské vojenské misi v čele s generálem Mauricem Pellé. Československá armáda tak obdržela se vším, co s tím souviselo, nejmodernější a válečnou praxí ověřené zásady vojenství.“ Generál Bečvář zmínil také další faktor spočívající v Masarykově promyšleném a citlivém stmelování armády, která vznikala ze dvou rozdílných složek - z legií a domácích vlastenců.

„Vybranou trojici aspektů dotváří skutečnost, že Masaryk uchránil armádu před zatažením do vnitropolitických sporů. Od druhé poloviny 20. století fungovala ve státním organismu jako plně nadstranický, apolitický subjekt, skutečně nezávislý nástroj státu. Její činnost určovala výhradně jen rozhodnutí ústavních činitelů s příslušným mandátem,“ dodal náčelník Generálního štábu AČR.

V rámci vzpomínkového setkání vystoupili také předseda Českého svazu bojovníků za svobodu plukovník v. v. Jaroslav Vodička a senátor Jan Veleba.