Ministerstvo obrany » Informační servis » Na pravou míru » Úsporné kroky nejsou nesystémové

Úsporné kroky nejsou nesystémové

15.8.2011 • V reportáži Tomáše Vlacha (ČT, Události, 14.8.2011) zazněla kritika plánovaných kroků vyplývajících z Bílé knihy o obraně. Pro omezení či naopak zachování některých vojenských schopností ale existují jasné argumenty.

V Armádě České republiky neexistuje oblast, do které by v minulosti nešly žádné investice. Vzhledem ke klesajícímu armádnímu rozpočtu ale není už nadále možné provozovat plné spektrum techniky a vojenských schopností. Bílá kniha o obraně navrhuje cestu, jak při stále se snižujících finančních možnostech, kdy je současný armádní rozpočet na méně než polovině dřívějších optimistických plánů, udržet životaschopnou armádu. Některou techniku lze provozovat ještě řadu let, u jiné by naopak pokračující provoz musel být spojen s velkými investicemi. Některé ze zbraňových systémů navržených k utlumení navíc nemají během období, které zbývá do konce jejich životního cyklu, žádnou perspektivu využití v reálné akci.

Dělostřelecký radiolokátor Arthur zůstává nadále ve výzbroji. Dělostřelectvo zůstává perspektivní a Arthur je součástí celého systému.

  • Smlouva byla podepsána v roce 2004, cena za 3 ks radiolokátoru a trenažér byla 1,5 mld. Kč, první ze tří radiolokátorů byl dodán v roce 2006;
  • oproti původním plánům nedošlo souběžně k modernizaci dělostřelecké techniky, proto nelze schopnosti radiolokátoru využít v plném spektru jeho schopností;
  • systém je nicméně v současné chvíli plně funkční při navádění lehké dělostřelecké a minometné palby a lze jej také případně zkombinovat s palebnými prostředky spojenců;
  • v roce 2015 se předpokládá začlenění Arthuru do pohotovostních Sil rychlé reakce NATO.

Počítáme se zachováním schopnosti tankového praporu do konce jeho životnosti, v mezidobí zvážíme účelnost dalšího rozvoje.

  • Modernizace 30 tanků T-72 stála v letech 2003 až 2006 celkem 4,5 mld. Kč;
  • bez dalších výrazných investic je jejich životnost minimálně do roku 2025; 
  • nepoužívané uskladněné tanky (cca 120 kusů) chceme co nejdříve odprodat, prvních několik desítek jsme jich nabídli zájemcům ve výběrovém řízení na konci června.

Postupné vyřazení bitevních vrtulníků vyplývá z analýzy jejich využitelnosti a finančních nákladů. Tvrzení České televize, že byly nakoupeny před šesti lety a armáda je chce zrušit, přestože se velice dobře osvědčily v Afghánistánu, není pravdivé.

  • Vrtulníky Mi-35 nebyly nakoupeny, ale ČR je získala v rámci deblokace ruského dluhu;
  • v zahraničí nikdy nebyly nasazeny, nejsou plně interoperabilní podle standardů NATO (mají nízkou balistickou ochranu a zastaralou avioniku), jejich modernizace by stála několik miliard;
  • v Afghánistánu naopak úspěšně působí české dopravní vrtulníky Mi-171Š;
  • pro činnost na území ČR (včetně Integrovaného záchranného systému) i v rámci operací NATO jsou stěžejní kapacity dopravních, ne bitevních vrtulníků;
  • dopravní vrtulníky zůstávají perspektivní a ministerstvo obrany chce tuto oblast dále rozvíjet.

Pokud by měly protiletadlové raketové komplety KUB chránit celé území ČR, bylo by jich třeba mnohem více a s nepoměrně větším počtem osob k jejich obsluze a vyššími náklady, než v současné době vyžaduje ochrana vzdušného prostoru prostřednictvím nadzvukového letectva. Není tudíž z finančních důvodů možné udržovat oba systémy zároveň a Bílá kniha o obraně navrhla odstavit komplety KUB. Dalším důležitým kritériem pro toto rozhodnutí je nepostradatelná funkce nadzvukového letectva v rámci kolektivní obrany NATO a aliančního systému NATINADS.

  • Stávající systém KUB jsou schopny plnohodnotně ochránit maximálně čtyři objekty v ČR;
  • v roce 2015 končí životnost raket, které by musely být modernizovány či nahrazeny nákladem 2–3 miliard korun;
  • pokud by Ministerstvo obrany chtělo nahradit nejen rakety, ale celé čtyři stávající komplexy, muselo by vynaložit přibližně 15 miliard korun;
  • kdybychom chtěli zajistit protiletadlovými komplety ochranu většího počtu objektů, či dokonce celé ČR, šlo by o výdaj v řádu mnoha desítek miliard korun

 Centrum biologické ochrany Těchonín je unikátní pracoviště, které ale mimo armádu nemá adekvátní využití. Náklady na provoz jsou vysoké, navíc není zcela dokončeno.

  • Roční provozní náklady jsou 70 milionů Kč, kompletní dokončení by stálo další stovky milionů;
  • ministerstvo obrany chce nalézt do poloviny roku 2012 pro centrum další využití (společné užívání centra s dalšími ministerstvy a organizacemi, které jsou zapojeny do bezpečnostního systému ČR, nebo v rámci mezinárodní spolupráce);
  • v opačném případě by bylo nutné činnost zařízení zastavit.

Bílá kniha o obraně není výsledkem práce pouze zástupců ministerstva obrany a velení armády. V patnáctičlenném týmu autorů bylo i řada bezpečnostních expertů z civilního prostředí. dokument prošel řadou oponentních řízení. Bílá kniha nabízí racionální a otevřenou analýzu stavu resortu obrany,  nestaví vzdušné zámky a  na jejích závěrech a doporučeních lze postavit dlouhodobý rozvoj schopností ozbrojených sil ČR.

Škoda, že se autor reportáže nepodíval za hranice. Úsporné kroky totiž činí většina zemí v Evropě i ve světě. Například v Británii, Belgii, Holandsku nebo Německu padla a padají v důsledku finančních škrtů razantní rozhodnutí o omezení či úplném opuštění některých vojenských schopností, která jsou mnohdy radikálnější a bolestivější než ta, která schválila vláda České republiky v Bílé knize o obraně.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.

Autor: Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO