Reakce na článek Petra Blahuše – Parlamentnilisty.cz

Ministerstvo obrany ČR považuje za nutné reagovat na článek Petra Blahuše „Vondra lhal vládě v případě nákupu vojenského materiálu“ na serveru Parlamentní listy.cz. Autor se v něm dopustil několika hrubých zkreslení skutečného stavu věcí i přesto, že mu byly ze strany resortu MO poskytnuty všechny potřebné informace.

Zcela zásadně odmítáme autorovu interpretaci, že Ministerstvo obrany uskutečnilo nákup munice v rozporu s platným zákonem, či dokonce obelhalo vládu.

Jestliže se členský stát rozhodne obchodovat prostřednictvím agentury NAMSA, přirozeně akceptuje, že zadávací řízení proběhne v souladu Chartou NAMSO (NAMSO – organizace, která vlastní agenturu řídí), příslušnými směrnicemi a vnitřními nařízeními. Jak jsme již panu Blahušovi dříve sdělili, písemná žádost generála Kociána nemohla být podle procesních pravidel NAMSA, jimiž se obchod řídil, takovým projevem vůle, ze kterého by vyplývala vůle navrhovatele, aby byl návrhem vázán v případě jeho přijetí, jelikož muselo dojít ještě k dalšímu úkonu (přijetí cenové nabídky) a prostou nečinností Ministerstva obrany by obchodní případ padl bez jakýchkoli nároků mezi stranami.

Projev vůle směřující k uzavření smlouvy tj. přijetí cenové nabídky NAMSA je podle interních předpisů Ministerstva obrany ČR oprávněn provést pouze funkcionář vykonávající funkci zadavatele tj. ředitel Sekce vyzbrojování MO, a tento tak učinil až na základě povolení vládou ČR a licenčního povolení. Vláda dala souhlas svým usnesením ze dne 20. července 2011 č. 588, následně řádně proběhlo licenční řízení.

„Jediným rozhodujícím právním úkonem byl můj podpis závazné cenové nabídky, a to na základě usnesení vlády, jímž jsem byl k tomuto podpisu zmocněn, a vydaného licenčního povolení.“ zdůrazňuje ředitel Sekce vyzbrojování MO plukovník Bulant. Autor článku jde ještě dále, když např. cituje čtenáře výše uvedeného serveru, kteří tvrdí, že nákup munice ze zahraničí má jistá úskalí. „Pochybuji, že se někde ve světě nakoupí levněji, přeprava bude také něco stát.“ Bohužel, stejně jako v předchozím článku na toto téma pan redaktor neuvedl informace, které Ministerstvo obrany sdělilo již ve své oficiální odpovědi panu redaktorovi. Je v ní jasně uvedeno, že z dvanácti poptávaných položek munice se vítěznými dodavateli stalo právě devět českých firem. V souvislosti s obavou čtenářů o vhodnost a správnost nakupované munice reaguje plukovník Pavel Bulant, ředitel Sekce vyzbrojování: „Neznám útočnou pušku, která by fungovala na určitý druh munice dodávaný pouze jedním výrobcem. V tom bychom byli zřejmě opět jedineční. Pro uklidnění všech odborníků i laiků znovu opakuji, že dodavatelem munice budou ze tří čtvrtin české firmy, konkrétně v šesti případech právě domácí Sellier a Bellot Vlašim.“

Dalším důležitým bodem, ke kterému se prostřednictvím „odborníka“ redaktor v článku vyjadřuje, je informace o provizi pro agenturu NAMSA. Je třeba znovu zdůraznit, že v agentuře NAMSA je ČR členem programu, v jehož rámci nejsou nákupy zbraní a munice zatíženy žádnými provizemi ani administrativními poplatky. Jako člen agentury NAMSA totiž ČR platí členské příspěvky po celou dobu svého členství (cca 60 000 euro ročně), aniž dosud možnosti jakéhokoliv nákupu pro naše ozbrojené síly využila. Přitom současným nákupem munice ušetřil resort obrany ve srovnání s dřívějšími nákupy cca 20 procent finančních prostředků. Plukovník Bulant k tomu dodává: „Jsem přesvědčen o tom, že nákup cestou NAMSA je tou nejlepší věcí, která nás mohla potkat. Členy agentury NAMSA jsme od našeho vstupu do Aliance. Pro srovnání si představte třeba, že jste deset let členem golfového klubu, platíte poplatky a celou dobu otálíte s tím, zda vyrazit na „green“. Já si kladu otázku, proč tento obchod doposud nikdo z mých předchůdců neuskutečnil? Nakolik tak tedy byly v minulosti účelně zhodnoceny peníze českých daňových poplatníků investovaných každoročně do členství v NAMSA?“, ptá se plukovník Bulant.

Z výše uvedeného je vidět, že autor článku pracoval s poskytnutými informacemi velmi svérázným způsobem s evidentní snahou v očích veřejnosti poškodit úsilí nového vedení resortu MO o nápravu neblahého stavu v oblasti obranných akvizic.

Smutným překvapením je pro resort obrany zjištění, že i přes úspěšné úsilí nového vedení MO změnit legislativní podmínky i zaběhlou praxi, kdy byly nákupy zbraní a vojenské techniky realizovány přes prostředníky a dlouhodobě oprávněně kritizovány většinou médií, je nyní resort obrany terčem kritiky opět. Tentokrát za to, že údajně porušil zákon a nenakupuje u českých firem. Výše uvedené řádky snad každého soudně uvažujícího čtenáře přesvědčí o tom, že skutečný stav věcí je na hony vzdálený interpretaci autora článku. Je více než patrné, že nová praxe v armádních tendrech nebude některým subjektům vyhovovat a bude tak „po zásluze“ torpédována.

Vladimír Lukovský, tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR