Reakce Ministerstva obrany na článek protiletadlovému systému RBS-70NG pro Armádu České republiky

Autor: Tiskové oddělení MO

Článek na serveru Parlamentní listy z 12. dubna 2018 pod titulkem „Zakázka pro Švédy … Kolem české obrany se stále točí lidé z Omnipolu“ obsahuje řadu nepravd a jeho cílem není informace čtenářům či věcná polemika, ale jednoznačně nepodložené osočení naší armády a resortu obrany jako takového.

Tomu by se autor podepsaný pouze zkratkou „pas“ vyhnul, kdyby se před napsáním článku se žádostí o informace obrátil na armádu či ministerstvo.

Autor nepravdivě tvrdí, že na poli zakázek má na ministerstvu obrany vliv společnost Omnipol. Konkrétně uvádí připravovaný nákup protiletadlového systému RBS-70NG od švédského výrobce Saab, o kterém má s vojáky jednat právě tato společnost.

V první řadě platí, že společnost Omnipol se na připravovaném nákupu moderního raketového systému RBS-70NG ze Švédska nijak nepodílí a žádných jednání se neúčastní. Naopak, zástupci armády a resortu o podmínkách dodávky jednají přímo a bez prostředníků, a to pouze a výhradně se společností Saab, která je i výrobcem systému. S touto společností také bude případně uzavřená příslušná smlouva, a to i na základě nezávislého posouzení celkové ceny. Postup, navržený ministrem obrany Martinem Stropnickým, schválila vláda ČR v červenci loňského roku.

Pokud se i dále budeme držet čistě věcného pohledu, potom zjistíme, že švédský protiletadlový systém RBS-70 je v naší armádě již zaveden a s jeho doplněním o nejnovější generaci naše armáda dlouhodobě počítá. Navíc je nový komplet plně kompatibilní a využívá i společný automatizovaný systém řízení palby.

Jinými slovy, pořízení nových kompletů je požadavkem vojáků, kteří mají zájem na tom, aby zůstala zachovaná platforma, která se plně osvědčila a naši vojáci jsou na její operační nasazení připraveni a vycvičeni.

Tím také odpadá celá řada finančních nákladů, které by vznikly v případě zavádění odlišného systému od jiného výrobce se stejným určením, ale se zcela rozdílným konceptem nasazení, logistiky a výcviku. Ve výzbroji našich vojáků nový systém nahradí morálně a technicky zastaralý systém S-10M původní sovětské konstrukce a výroby, který je za hranicí své životnosti.

Na závěr, a aniž bychom chtěli náš průmysl jakkoli podceňovat, musíme také odmítnout tvrzení autora, že „existují čeští zbrojaři, kteří dokáží srovnatelnou zbraň vyrobit, ale také dodat i za mnohem přijatelnější cenu.“ Bohužel, není tomu tak.