Nákup munice přes agenturu NAMSA je v souladu se zákonem a pro ČR výhodný

Autor: Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO

Server Parlamentní listy zveřejnil ve středu 21. září 2011 článek redaktora Petra Blahuše nazvaný „Armádní obchodování bez souhlasu vlády. Na obraně to zavání zločinem.“ Autor v něm uvádí řadu nepravdivých a zkreslených informací, na které je nutné reagovat.

ČR jako jedna z mála zemí dosud vůbec nevyužívala nákupů přes specializovanou alianční agenturu NAMSA, přestože tato cesta přináší řadu výhod, zejména finanční úspory. Zjednodušeně řečeno, tato agentura shromažďuje požadavky z jednotlivých zemí NATO a potom je poptává ve větších balíčcích, což přináší úsporu v podobě množstevní slevy.

Resort obrany postupoval při nákupu munice pro ruční a lafetované zbraně za cca 200 milionů korun podle platných právních předpisů. Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, definoval obchod s vojenským materiálem jako projev vůle směřující k uzavření smluv. Písemná žádost velitele Sil podpory Armády ČR brigádního generála Jaroslava Kociána adresovaná agentuře NAMSA nesměřovala k uzavření smlouvy. Byla žádostí o předložení cenové informace pro případné další rozhodnutí o realizaci obchodu touto cestou. Pokud by cenová informace nebyla výhodná, resort obrany by v dalších krocích nepokračoval.

Konstrukce spojující současné působení generála Kociána v Bruselu s jeho dopisem agentuře NAMSA je zcela zavádějící. Jaroslav Kocián se vloni zúčastnil výběrového řízení na pozici ředitele logistiky a zdrojů (finance) mezinárodního vojenského štábu Velitelství NATO, které vyhrál a byl schválen vojenským výborem dne 9.12.2010 s nástupem k 1.8.2011.

Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, tj. přijetí nabídky NAMSA, je podle interních předpisů oprávněn provést pouze funkcionář vykonávající funkci zadavatele, v daném případě ředitel Sekce vyzbrojování MO. Ten tak učinil až na základě povolení vládou ČR. Vláda dala souhlas svým usnesením ze dne 20. července 2011 č. 588, následně řádně proběhlo licenční řízení. To, že prezident podepsal novelu zákona umožňující obchodování napřímo bez prostředníků až 12. srpna 2011, nemělo na nákup žádný vliv, jelikož se transakce prováděla podle znění zákona před novelizací.

Informace o provizi pro agenturu NAMSA je nepravdivá. V rámci agentury jsme členem programu, v jehož rámci nejsou nákupy zbraní a munice zatíženy žádnými provizemi ani administrativními poplatky. Jako člen NAMSA totiž platí ČR členské příspěvky po celou dobu desetiletého členství, aniž dosud možností agentury jakkoliv využila. Přitom současným nákupem munice ušetřil resort obrany ve srovnání s dřívějšími nákupy cca 20 procent peněz.

Petr Blahuš v článku cituje vojenského experta a ekonoma, kteří kritizují stát za to, že nepodporuje domácí průmysl a nakupuje munici v zahraničí. Ukázal ale redaktor osloveným pánům naši oficiální odpověď? Asi ne. Je v ní totiž jasně uvedeno, že přestože se jednalo o mezinárodní soutěž, u devíti z dvanácti poptávaných položek munice se vítěznými dodavateli staly právě české firmy!

K nadpisu článku na Parlamentních listech mohu konstatovat jediné. Obchod je se souhlasem vlády a zločinem zavání spíše to, když se někdo snaží napadat snahu o levnější a transparentnější nákupy. Ukazuje se, že nová praxe v armádních tendrech není některým lidem vůbec po chuti. Je smutné, že redaktor Parlamentních listů na rozdíl od jiných kolegů novinářů naletěl na pomluvy šířené osobami, kterým se nelíbí kroky nového vedení resortu obrany.

Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO