Summit NATO posílil společnou obranu

Summit NATO posílil společnou obranu

13.7.2016 • Autorský článek ministra obrany Martina Stropnického (Lidové noviny, 13. 7., Názory)

Za poslední dva roky Severoatlantická aliance výrazně posílila nástroje své kolektivní obrany. Cílem bylo ujistit všechny spojenecké země o tom, že je připravena a schopna je v případě napadení bránit, a zároveň vyslat přesvědčivý signál všem případným protivníkům, že vojenský útok na jakoukoli část NATO je odsouzen k neúspěchu.

Summit ve Varšavě posunul pohled Aliance o další významný kus dál. spojenci odsouhlasili celý balík kroků a opatření, která v následujících letech posílí účinnost a věrohodnost kolektivního obranného systému NATO. Jedná se především o ustavení stálé přítomnosti aliančních sil na území potenciálně nejohroženějších Spojenců – Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.

Na summitu ve Walesu v září 2014 musela Aliance rychle reagovat na agresivní postup Ruska vůči Ukrajině a přijala proto sérii okamžitých opatření s cílem ujistit potenciálně ohrožené spojence na své východní hranici. Tato opatření se nám za poslední dva roky podařilo téměř úplně realizovat.

Aliance výrazně posílila své Síly rychlé reakce a v jejich rámci vytvořila Síly velmi vysoké pohotovosti (VJTF) schopné nasazení během několika dní. V zemích na východní hranici Aliance byla zřízena místní velitelství, která průběžně vyhodnocují bezpečností situaci.

Opatření přijatá ve Walesu představovala okamžitou reakci na zvýšené bezpečnostní potřeby a dlouhodobě se ukázala jako nedostatečná. Důvodem je především ruská doktrína „hybridní“ války, která je založena na rychlých a překvapivých krocích.

Aby byla alianční kolektivní obrana věrohodná, musí stát na dvou vzájemně provázaných pilířích: jak schopnosti okamžitě posílit ohrožené spojence vysláním aliančních sil tam, kde budou potřeba, tak trvalé vojenské přítomnosti na území exponovaných členských zemí s cílem možného agresora od útoku odradit.

Rozhodnutí ustavit VJTF posílilo první z těchto pilířů, byť jen částečně. Varšavský summit se proto shodl na potřebě vytvořit větší a robustnější uskupení spojeneckých sil na divizní úrovni, které budou moci být nasazeny po vyslání Sil rychlé reakce.

Rozhodnutí o zřízení trvalé spojenecké vojenské přítomnosti na území pobaltských zemí a Polska, představuje nejdůležitější výstup varšavského summitu. V každé z těchto čtyř zemí budou trvale umístěny alianční síly o rozsahu posíleného praporu, které budou plně vybavené a zabezpečené, aby byly schopny zadržet útočníka do doby, než dorazí alianční posily. Tyto prapory budou mít mnohonárodní složení, i když z důvodu zachování dostatečné vojenské efektivity budou jejich bojová jádra tvořit síly pouze jedné země. Mnohonárodní charakter podpoří alianční jednotu a solidaritu a rovněž případným útočníkům vyšle jasný politický vzkaz.

Vedle toho summit schválil řadu dalších kroků a opatření. Zmíním alespoň dvě. Zaprvé, spojenci prohlásili kybernetický prostor za pátou „operační doménu“ vedle souše, moře, vzduchu a vesmíru. Uznali kyberprostor za oblast, v níž jsou a budou vedeny války.

Za druhé, stejně jako ve Walesu i ve Varšavě silně rezonovalo téma obranných rozpočtů. Jako celek sice Aliance zvrátila trend poklesu a začala své obranné výdaje v posledních dvou letech mírně zvyšovat, tempo je ale stále nedostatečné. Před evropskými zeměmi tak v tomto ohledu stojí velký úkol.

Jednotícím motivem celého varšavského summitu byla jednota NATO a vzájemná solidarita všech členských zemí. Přesto bylo toto téma v určité míře poznamenáno britským odchodem z EU.

Všichni Spojenci se shodují, že musíme společně zabránit tomu, aby odchod Británie z EU negativně zasáhl obrannou spolupráci v rámci NATO.

Průměrné hodnocení (4 hlasů): 2, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.