Summit NATO posílil společnou obranu

Autorský článek ministra obrany Martina Stropnického (Lidové noviny, 13. 7., Názory)

Za poslední dva roky Severoatlantická aliance výrazně posílila nástroje své kolektivní obrany. Cílem bylo ujistit všechny spojenecké země o tom, že je připravena a schopna je v případě napadení bránit, a zároveň vyslat přesvědčivý signál všem případným protivníkům, že vojenský útok na jakoukoli část NATO je odsouzen k neúspěchu.

Summit ve Varšavě posunul pohled Aliance o další významný kus dál. spojenci odsouhlasili celý balík kroků a opatření, která v následujících letech posílí účinnost a věrohodnost kolektivního obranného systému NATO. Jedná se především o ustavení stálé přítomnosti aliančních sil na území potenciálně nejohroženějších Spojenců – Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.

Na summitu ve Walesu v září 2014 musela Aliance rychle reagovat na agresivní postup Ruska vůči Ukrajině a přijala proto sérii okamžitých opatření s cílem ujistit potenciálně ohrožené spojence na své východní hranici. Tato opatření se nám za poslední dva roky podařilo téměř úplně realizovat.

Aliance výrazně posílila své Síly rychlé reakce a v jejich rámci vytvořila Síly velmi vysoké pohotovosti (VJTF) schopné nasazení během několika dní. V zemích na východní hranici Aliance byla zřízena místní velitelství, která průběžně vyhodnocují bezpečností situaci.

Opatření přijatá ve Walesu představovala okamžitou reakci na zvýšené bezpečnostní potřeby a dlouhodobě se ukázala jako nedostatečná. Důvodem je především ruská doktrína „hybridní“ války, která je založena na rychlých a překvapivých krocích.

Aby byla alianční kolektivní obrana věrohodná, musí stát na dvou vzájemně provázaných pilířích: jak schopnosti okamžitě posílit ohrožené spojence vysláním aliančních sil tam, kde budou potřeba, tak trvalé vojenské přítomnosti na území exponovaných členských zemí s cílem možného agresora od útoku odradit.

Rozhodnutí ustavit VJTF posílilo první z těchto pilířů, byť jen částečně. Varšavský summit se proto shodl na potřebě vytvořit větší a robustnější uskupení spojeneckých sil na divizní úrovni, které budou moci být nasazeny po vyslání Sil rychlé reakce.

Rozhodnutí o zřízení trvalé spojenecké vojenské přítomnosti na území pobaltských zemí a Polska, představuje nejdůležitější výstup varšavského summitu. V každé z těchto čtyř zemí budou trvale umístěny alianční síly o rozsahu posíleného praporu, které budou plně vybavené a zabezpečené, aby byly schopny zadržet útočníka do doby, než dorazí alianční posily. Tyto prapory budou mít mnohonárodní složení, i když z důvodu zachování dostatečné vojenské efektivity budou jejich bojová jádra tvořit síly pouze jedné země. Mnohonárodní charakter podpoří alianční jednotu a solidaritu a rovněž případným útočníkům vyšle jasný politický vzkaz.

Vedle toho summit schválil řadu dalších kroků a opatření. Zmíním alespoň dvě. Zaprvé, spojenci prohlásili kybernetický prostor za pátou „operační doménu“ vedle souše, moře, vzduchu a vesmíru. Uznali kyberprostor za oblast, v níž jsou a budou vedeny války.

Za druhé, stejně jako ve Walesu i ve Varšavě silně rezonovalo téma obranných rozpočtů. Jako celek sice Aliance zvrátila trend poklesu a začala své obranné výdaje v posledních dvou letech mírně zvyšovat, tempo je ale stále nedostatečné. Před evropskými zeměmi tak v tomto ohledu stojí velký úkol.

Jednotícím motivem celého varšavského summitu byla jednota NATO a vzájemná solidarita všech členských zemí. Přesto bylo toto téma v určité míře poznamenáno britským odchodem z EU.

Všichni Spojenci se shodují, že musíme společně zabránit tomu, aby odchod Británie z EU negativně zasáhl obrannou spolupráci v rámci NATO.