Ministerstvo obrany » Informační servis » Ministrovo fórum » Válčení v kyberprostoru se nevyhneme

Válčení v kyberprostoru se nevyhneme

7.11.2016 • Autorský článek ministra obrany pro Lidové noviny, 07. 11. 2016, rubrika Názory

Bezpečnostní hrozby, kterým dnes čelí západní společnosti, často cílí na jejich nejslabší a nejzranitelnější místa. Mezi taková patří i takřka absolutní závislost na informačních a komunikačních technologiích. Představme si situaci, kdy jsou z provozu vyřazeny například elektronické bankovní systémy, na nichž je závislý provoz celé ekonomiky. Nejenže bychom nemohli použít své platební karty a většině z nás by po několika dnech došla hotovost, ale zřejmě by brzy zkolabovalo i zásobování obchodů zbožím. Také samotné základní nástroje fungování státu, včetně zajišťování obrany a bezpečnosti, dnes závisejí na spolehlivosti komunikačních systémů, a lze proto očekávat, že právě ty se v případě konfliktu stanou terčem kyberútoků. Kyberprostor tak lze bez nadsázky označit za bojiště jednadvacátého století.

Kybernetická válka už probíhá

Již dnes jsou kybernetické útoky běžnou součástí probíhajících válečných konfliktů, včetně toho na východní Ukrajině. Na základě hodnověrných analýz lze dokonce říct, že mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá kybernetická válka. Kyberútoky navíc mohou předznamenávat další fáze konfliktu, které mají charakter spíše konvenční války.

Obranyschopnost našeho státu přímo závisí na schopnosti velení komunikovat pomocí nejmodernějších prostředků, získávat v reálném čase přehled o situaci na bojišti a zároveň uchránit citlivé informace před protivníkem. Proto musíme disponovat takovými schopnostmi kybernetického boje, abychom mohli operovat v situaci, kdy čelíme útoku, a zároveň jsme byli schopni vést v kyberprostoru adekvátní protiútok.

Severoatlantická aliance se kybernetické obraně soustavně věnuje poslední tři roky. Na červencovém summitu ve Varšavě prohlásila kyberprostor za další operační doménu a oficiálně tak uznala, že v kyberprostoru probíhají systematické kampaně ohrožující národní bezpečnost a obranyschopnost jejích členských států.

NATO však nebuduje společné schopnosti kybernetické obrany. Tak jako v jiných oblastech, i v kyberprostoru je především odpovědností každého státu, aby se o zajištění své bezpečnosti postaral v maximální míře sám. Ministerstvo obrany a Vojenské zpravodajství (VZ) si důležitost kyberprostoru uvědomují. Ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem se VZ začalo intenzivně věnovat kybernetickým hrozbám a budovat schopnosti nezbytné pro zajištění kybernetické obrany.

Je čas se účinně bránit

To však doposud nebylo v zákonech ošetřeno. Vláda proto schválila novelu, která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou. Ta odpovědnost za kybernetickou obranu svěřuje právě armádní zpravodajské službě.

Nejedná se však o nekontrolovatelný nástroj nabourávání soukromí, jak je občas prezentováno v médiích. Novela nastavuje přísné kontrolní mechanismy a zároveň neopravňuje VZ sledovat obsah komunikace konkrétních osob. Pokud by to bylo v nějakém případě třeba, bude samozřejmě nutné povolení soudu.

Diskuse o žádoucí rovnováze mezi zajišťováním bezpečnosti na straně jedné a ochranou soukromí na straně druhé je vždy potřebná. Na druhou stranu existuje jen málo oblastí bezpečnosti, kde je potenciální ohrožení našich zájmů tak závažné a kde zároveň musíme odvést tak velký kus práce, abychom získali adekvátní schopnosti a prostředky ke své obraně.

Kybernetické schopnosti se dnes stávají jedním z nepostradatelných atributů suverenity státu. Vyžadují dostatek zdrojů a politickou vůli, které podepřou jejich systematický rozvoj. Podobně jako v případě tradičních vojenských prostředků zde platí jednoduchá rovnice: čím více práce odvedeme doma a čím budeme odolnější vůči hrozbám zvenčí, tím bude silnější jak Česko, tak celá Aliance.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.

Autor: Martin Stropnický, ministr obrany