Ministerstvo obrany » Informační servis » Ministrovo fórum » BERTE MĚ, NEBO NEBERTE

BERTE MĚ, NEBO NEBERTE

Rozhovor ministra obrany pro Hospodářské noviny (24.2.2017)

ŠEDESÁTILETÝ MARTIN STROPNICKÝ CHCE DO KONCE ČERVNA OZNÁMIT, ZDA PŮJDE DO PREZIDENTSKÉHO SOUBOJE O HRAD. ZATÍM VÁHÁ, HODNĚ BY ALE MOHL NAPOVĚDĚT VÍKENDOVÝ SNĚM ANO, NA KTERÉM KANDIDUJE NA MÍSTOPŘEDSEDU HNUTÍ.

Martin Stropnický ministr obrany

Rozhodování ministra obrany Martina Stropnického, zda bude uvažovat o kandidatuře na prezidenta, může ovlivnit víkendový sjezd hnutí ANO. Přesněji řečeno to, zda při volbě místopředsedy hnutí získá dostatečný počet hlasů.

„Když dostanu silný mandát na místopředsedu, znamená to, že mám v hnutí nějakou váhu. Když prolezu s odřenýma ušima, tak fajn, nepůjdu se zastřelit, ale řeknu si, že to není úplně nejlepší předpoklad, abych usiloval o něco dalšího,“ řekl Stropnický Hospodářským novinám. Jak dodal, velmi důležité pro něj bude i to, jestli by ho v prezidentské kampani podporoval předseda ANO Andrej Babiš.

* Ve chvíli, kdy se Andrej Babiš objevil v politice, jste byl nejznámější tváří, která jej podpořila. Fakticky jste mu pomohl k tomu, aby se dostal do povědomí lidí. Jste i po těch letech a mnoha událostech kolem něj přesvědčený, že jste udělal dobře?

Určitě ano. Stejně jako na začátku cítím, že za vším tím, o co se snaží, je úsilí vybudovat efektivní stát, „postbaťovskou republiku“, která nebude zbytečně vyhazovat peníze a bude je dávat tam, kde jsou potřeba.

* Nemáte obavu třeba z toho, jak se svou narůstající mocí naloží? Zejména když by se případně stal předsedou vlády této země?

Podívejte, tady se pořád volá po lídrech. Teď tu lídr v jeho osobě existuje, a hned se začne říkat, že je moc silný lídr. Jak to tedy má být? Já myslím, že je naprosto vyloučeno, aby se něčeho zmocnil uzurpátorským, diktátorským způsobem. Možná to někomu může i v demokratické zemi na krátkou dobu projít, ale určitě ne na dlouho. Lidé nejsou splachovací. Ani v ANO se to nemůže stát. Nejsem dvacetiletý romantik, který by si myslel, že jsme geniální parta skvělých, dokonalých lidí. Nejsme. Jsme vzorkem společnosti, lidé nejrůznějších povah, osudů a zkušeností. Do všech stran přicházejí i prospěcháři a vy máte jen omezenou možnost filtru.

* Proč jste šel zrovna do ANO?

A kam jsem asi tak měl vstoupit? Tady vás žádná politická strana vlastně nechce, nové členy nenabírají, protože tím se vytváří konkurence uvnitř. Já jsem samozřejmě měl nějaké známé v TOP 09, u lidovců. Docela vážně se mnou o spolupráci jednal i tehdejší šéf Strany zelených Ondřej Liška. Ale zelení, to už je jiná generace.

* A hnutí ANO vás chtělo…

Pro mě to bylo řešení. Bral jsem to opravdu jako projev své občanské angažovanosti. Když mi dnes někdo vyčítá, že jsem v ANO, nebo vykřikuje, že nemáme žádný program, tak odpovídám – není to pravda, ANO program má. A mimochodem, kam byste šli vy? Do ODS, která prošla tak „dokonalou“ očistou? Nebo do ČSSD, která ani žádnou očistou neprošla? Anebo byste nešel nikam a jen psal dokola o tom, jak je to všechno na houby?

* Je možné označit vaše ANO za demokratickou stranu, když je už dopředu jasné, že hlavní slovo má Andrej Babiš a hotovo? Dovedete si představit situaci, že by ho někdo uvnitř hnutí skutečně zostra kritizoval, snažil se jej porazit, členové ANO by jej zvolili, Andrej Babiš porážku přijal a ANO dál fungovalo?

Ale on je přece přirozený lídr ANO, kdyby nebyl, tak mi věřte, že by se nějaký konkurent objevil. Lidé nejsou takoví, že by po sobě nechali jezdit tam a zpátky, kdyby se něco takového dělo. V ANO panuje přesvědčení, že Andrej Babiš je nejlepší možný předseda. Navíc to, že se obmění lidé pod ním na postech místopředsedů, není málo.

* Vy chcete být jedním z místopředsedů a zároveň jste stále jediným, o kom se v ANO mluví jako o možném kandidátovi hnutí na prezidenta. Bude sněm ANO pro vás důležitý v rozhodování, zda do boje o Hrad jít?

Když dostanu silný mandát na místopředsedu, tak to znamená, že v hnutí mám nějakou váhu. Když prolezu s odřenýma ušima, tak fajn, nepůjdu se zastřelit, ale řeknu si, že to není úplně nejlepší předpoklad, abych usiloval o něco dalšího.

* Proč vůbec chcete jít do vedení ANO? Při posledních volbách jste se na poslední chvíli vzdal kandidatury na místopředsedu, a dokonce i na prvního místopředsedu. Nemůže se něco takového stát i nyní?

Ne, nemůže. Jsem nyní členem celostátního předsednictva, což vůbec není málo. Jako ministr jsem neměl čas na nějaké velké funkcionaření a neustálé chození na schůze, ale bylo dobře být v kontaktu s vedením hnutí. Teď má moje kandidatura jasnou souvislost i s nadcházejícími volbami. Jde o to, aby první linie ve straně byla viditelná a měla možnosti co nejvíce oslovit voliče.

* Vaše působení na ministerstvu obrany není spojeno s žádnou aférou, na druhé straně vás ostře kritizuje předseda sněmovny za ČSSD Jan Hamáček za to, že jste nerozjeli žádný velký nákup, přestože armáda nutně potřebuje množství důležité techniky…

Pan Hamáček měl mít tu odvahu a měl jít dělat ministra obrany. Takovou ambici měl, ale spočítal si, že je to těžké a riskantní. Je to ještě relativně mladý politik a já mu přeju, aby se jednou ministrem obrany doopravdy stal a všem nám ukázal. Snažím se ho brát s nadhledem, ale některé jeho výroky o mně jsou podpásové. Myslím, že tak se koaliční partner chovat nemá. ČSSD má v březnu sjezd, všechna jeho slova jsou možná vzkazem do členské základny: Podívejte, jací jsme „drsoni“. Já se ale nesnížím k tomu, abych tímto způsobem do kohokoliv kopal.

* Přesto, nemáte pocit, že jste třeba něco podcenil, že jste se dopustil nějakých pochybení zrovna u zakázek?

Jsem přesvědčený, že jsem nemohl udělat o moc víc. To vím naprosto bezpečně. Věřte mi, že lidí, kteří půjdou do toho vosího hnízda, kterým obrana je, se najde opravdu minimum. Snažím se dělat obranu co nejlépe a jsem si opravdu jistý v tom, že se nám podařila spousta věcí.

* Myslíte si, že Andrej Babiš chce, aby ANO mělo prezidentského kandidáta, který by soupeřil s Milošem Zemanem? A chce vás?

Nevím. Je ale naprosto jasné, že obrovskou roli hraje to, jestli kterýkoliv kandidát ANO může, nebo nemůže počítat se silnou podporou předsedy a s tím, že v kandidatuře pojedou spolu. Přítomnost předsedy v kampani na prezidenta vedle kandidáta je klíčová, protože jeho kredit a osobní preference u lidí jsou stabilně velmi vysoko.

* Pokud byste si nebyl jistý, že se od něj dočkáte maximální podpory, do prezidentského souboje nepůjdete?

Pokud by kandidát neměl podporu předsedy hnutí nebo strany, pak má v prezidentském klání vždycky velký handicap. Nešťastnou okolností je, že se říjnové parlamentní volby prolínají s lednovými prezidentskými volbami.

* Byla by to pro vás při možné kandidatuře velká nevýhoda?

Předseda Babiš se bude s naprostým nasazením věnovat parlamentním volbám, protože ty jsou pro něj logickým vyústěním celého jeho dosavadního úsilí. Navíc my nemáme nějaké široké štáby, sekretariáty, naše zázemí je relativně úzké. K tomu si připočtěte, že se až do října musím věnovat práci ministra. Nemůžu dělat parlamentní kampaň, prezidentskou kampaň a „ministrovat“ po telefonu. Navíc jsem si jist tím, že na opačné straně kurtu, než je prezident Zeman, dojde u dalších prezidentských kandidátů k velkému drobení sil.

* Podle těchto slov nepůsobíte jako člověk, který by se už měl připravovat na prezidentskou kampaň…

Jen říkám, co všechno mi běží hlavou. Fakt nejsem tak namyšlený, abych byl přesvědčený, že jsem ideální postava na prezidenta. Z nějakého průzkumu vyšlo, že jsem nejvíce polarizující možný kandidát, což mě překvapilo, protože se snažím být konsenzuální a nekonfliktní.

* Myslíte, že jste opravdu nekonfliktní typ?

Konflikt nepřináší nic dobrého, prezident nemá být čertík z krabičky. Pro určitý typ voličů bych byl možná málo lidový, pro jiný typ zase příliš málo intelektuální, a navíc jsem namočený do politiky. Říkám si: Jsem nějaký Stropnický, myslím si to a to, je mi šedesát a berte, nebo neberte.

* Dáte ale lidem vůbec možnost, aby vás volili? Půjdete tedy do toho?

Věřte mi, je to opravdu hodně těžké rozhodování. Nechci říkat, že teď jsem přesvědčený na tolik a tolik procent. Navíc očekávám, že kampaň do parlamentu i na Hrad bude nejdrsnější, jakou jsme v této zemi zažili, včetně manipulativních a kompromitujících informací. Myslím, že tam bude úplně všechno. Ten boj bude velmi ostrý a nejspíš by se nevyhnul ani mým dětem a celé rodině.

* Bojíte se něčeho?

Mám já právo vtahovat své nejbližší do něčeho takového? Mám maminku, které je 86 let, a tchyni, které je 93 let, trápit nějakou špínou, kterou si můžou přečíst v novinách? I proto je to rozhodování pro mě tak složité. Pokud po mně chcete vědět, jak jsem se rozhodl, já vám jen opravdu poctivě a objektivně říkám, co všechno se mi honí hlavou.

* Co vám říká manželka? Není to nakonec ona, kdo bude mít hodně důležité slovo?

Také u ní se názory různě vyvíjejí. Přirozeně nechce, abychom byli terčem nějaké kampaně. Moje žena je nesmírně energická a vždycky říká, co má na jazyku. Kolikrát už mi poradila dobře, v tomto ohledu ale jde hlavně o moje rozhodnutí.

* Dokdy se definitivně rozhodnete?

Myslím, že klidně stačí rozhodnout se do konce června.

* V této chvíli je ale pravděpodobnější, že jako lídr ANO v Praze budete po parlamentních volbách sedět v Poslanecké sněmovně. Bavilo by vás být řadovým poslancem, třeba i opozičním?

Když si uvědomím, že bych ve sněmovně měl poslouchat třeba komunistického poslance Ondráčka, tak se toho trochu děsím… Bylo by ale docela hloupé, kdybych dostal od voličů mandát a potom řekl pardon, ale mě to tu nebaví. Beru kandidaturu jako závazek, jako určitou službu hnutí ANO, zvlášť když tyto volby považujeme za vyvrcholení několikaletého snažení.

* Neláká vás návrat k divadlu, filmu?

Uvidí se po volbách. Nechci s mandátem poslance nakládat jako s papírem od svačiny, který někde odhodíte. Je ale pravda, že jako poslanec bych asi mohl mít určitý kontakt s bývalou profesí, třeba občas režírovat nebo překládat. Vidíte, z hlediska duševní hygieny by přeložení nějaké hry bylo docela fajn.

* Každopádně, není úžasné, že v šedesáti máte před sebou pořád tolik možností?

To ano. Ale v tomhle věku už jste si také vědom, že nevíte, kolik času máte před sebou. Kamarád, kterému před půl rokem nic nebylo, najednou pic a zmizí. Když mám třeba jednou za dva tři měsíce volný víkend, tak si říkám, jak dokáže být život krásný a jak hezké jsou obyčejné věci. Stačí sednout na kolo a dívat se kolem sebe. I to hraje důležitou roli v mém rozhodování o dalším životě.


Martin Stropnický (60) Pražský rodák Martin Stropnický začínal jako herec a režisér. Část dětství strávil s rodiči v Itálii a Turecku. Po absolvování divadelní fakulty se stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do revoluce. Později zde působil jako umělecký šéf. Patří mezi signatáře petice Několik vět. Po roce 1990 pracoval na ministerstvu zahraničí a poté jako velvyslanec v Portugalsku, Itálii a ve Vatikánu. Politickou kariéru odstartoval v roce 1998, kdy byl krátce ministrem kultury. V říjnu 2013 kandidoval za hnutí ANO do sněmovny. Zajímavý společník, který si dává pozor na každé slovo Ministra obrany Martina Stropnického není jednoduché přimět k delšímu povídání. Vzhledem k zaměření svého resortu je často na cestách po České republice i v zahraničí. Nakonec padá volba na šedesát minut před začátkem projevu prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně. Sotva se ale Stropnický před rozhovorem objeví ve sněmovních kuloárech, zastavují jej další novináři. Čas na rozhovor se o polovinu zkracuje, a tak sám ministr navrhuje: Sejdeme se ještě po prezidentově projevu. Dohoda platí, jenže pokračování rozhovoru není jednoduché: na Stropnickém je vidět, že je myšlenkami stále ještě u Zemana. Jeho projev se mu evidentně nelíbil, do diktafonu však nic kritického neřekne. Ve svých veřejných vyjádřeních je opatrný, je těžké z něj dostat i odpovědi na jeho možnou prezidentskou kandidaturu. „Strašně nerad na otázky k tomuto tématu odpovídám,“ tvrdí a dává si pozor na každé slovo. Přitom je to jinak otevřený, zajímavý a zábavný společník, který mluví pestrým jazykem a nešetří emocemi ani hereckými gesty. Kdo ví, kdy se před lidmi takto ukáže. Možná v prezidentské kandidatuře, možná až ve chvíli, kdy odejde z politiky.