Šlechtová: Červené tlačítko nosím stále u sebe, odpovědnosti se nebojím. Čekám dezinformace z Ruska

Rozhovor ministryně obrany Karly Šlechtové (17.1.2018 - zpravy.aktualne.cz - Autor: Jan Wirnitzer, Jan Gazdík )

Kdybych jako ministryně zodpovídala za přípravu smlouvy na nákup armádních radarů, podepsala bych ji a nenechávala bych to nástupci, říká ministryně obrany Karla Šlechtová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jste třetí ministryně obrany. Vlastě Parkanové to křeslo a následné soudy kazí život, Karolína Peake v něm vydržela jen několik dní. Jak vás maskulinní prostředí ministerstva přijalo? Pomohlo vám, že jste žena "od rány"?

Nechodím a neptám se, jak mě lidé přijímají. Jasně že armádní prostředí je úplně jiné než jiná ministerstva. Ale nejsem si jistá, jestli jde o pohlaví, nebo o náturu. Když srovnáte tu mou s ostatními ministry, tak já asi mám mnohem větší koule než mnozí vojáci a generálové.

Dobrá, ale za první měsíc ve funkci snad nějaké dojmy máte.

Zjistila jsem, že se tu pracuje od půl osmé do čtvrt na pět, což je velký problém, protože mně jde o výkon a výsledky. Dostávám anonymy, že bych se měla přizpůsobit zdejší pracovní době a nezadávat úkoly mimo její rámec.

Víte, razantní člověk to musí mít v hlavě srovnané a vědět, co se má dělat. Nejen sedět a čekat, kdo mu co řekne. Domnívám se, že se na tomto ministerstvu za poslední čtyři roky nepodařily věci, o nichž doufám, že mně se podaří. Protože já tu nebudu nikomu poklonkovat. Chci debatu a konzultace, ale tady je to nastaveno tak, že se očekává, že ten vyšší zavelí.

A podřízení čekají na rozkaz a nepřicházejí s náměty?

Debata a komunikace tu příliš není, ani na úrovni náměstků a sekcí. Já ale od podřízených očekávám, že náměty dostávat budu.

Akčnost mohou okolnosti chtít i po vás. Řekněme, že do Česka směřuje letoun unesený teroristy a míří k Praze. Jste připravená vydat rozkaz k sestřelení?

Nejen připravena. Je to má odpovědnost, což dříve nebývalo, protože ta kompetence byla delegovaná na náměstky. To je pro mě nepřijatelné, tu odpovědnost nesu osobně. To "červené tlačítko" nosím stále u sebe.

V německé televizi nedávno proběhl "veřejný soud" s pilotem, který v simulaci sestřelil letoun směřující ke stadionu se 70 tisíci lidmi. Soud byl o tom, že možná zbytečně zabil 250 lidí na palubě. I na tuhle stresovou situaci jste jako žena připravena?

Proč jako žena?

Protože ženy jsou empatičtější než muži.

To si tedy myslím, že my častokrát dokážeme rozhodovat mnohem lépe než muži.

To si přece neodporuje.

Jsem na to připravena. Ještě než se dotaz dostane ke mně, prověří ho ochranné mechanismy proti omylu. Ty jsou na vysoké úrovni, i když je nemohu popisovat. To, že osobně držím tlačítko od prvního dne a příslušného školení, může být signál, že se odpovědnosti nebojím. Delegace toho rozhodnutí na jakéhokoliv zaměstnance, vyjma času mých zahraničních cest, by byla vyviněním se z odpovědnosti. Kdybych musela konat, učiním tak.

Říkala jste, že se v předchozích letech na ministerstvu neděly věci, které se dít mohly. Andrej Babiš vás sem poslal se slovy, že budete dávat nákupy do pořádku. Cítíte to tak, že tu po čtyřech letech vlády ANO nejsou nákupy v pořádku?

Já nebudu komentovat hnutí ANO. Pokud jde o resort, k některým nákupům za uplynulé čtyři roky nedošlo a dojít mohlo. Čekající smlouvy jsou často na mezinárodní úrovni, průtahy před podpisem mohou mít diplomatické dopady. Nejsem z toho veselá, strašně mi to vadí. Ale ten stav prostě budu řešit. Nastoupila jsem do vlaku, který sice jede, ale některé ty vagony jedou špatně.

Čím si to vysvětlujete?

Myslím, že ministerstvo je dlouhodobě zvyklé žít v určité setrvačnosti. Podle schémat a slov, která jsem na svých poradách zakázala: "my jsme na to zvyklí", "tady je to historicky dáno" a podobně. Pokud mám vydávat rozkazy, tak vnitřní řízení a kontrolní systém jsou jedny z prvních velkých věcí, co se budou řešit.

Zvenku to vypadá, že na ministerstvu od dob Vlasty Parkanové může panovat nedostatek odvahy, obavy, že může přijít nějaký skandál, soudy…

Víte, dostávám spoustu upozornění - dávejte si pozor, to nepodepisujte, je to špatně připravené, hrozí soudy. Ale já se ptám - sakra, to budeme všechny ministry varovat, přijdou sem na rok až čtyři vyhnít a dělat si fotky s veterány? To pro mě není. Ministr má odpovědnost za resort, ve kterém nikdo neodpovídá za to, že si armáda občas změní specifikace některých zakázek v jejich průběhu. To je pro mě nepřijatelné. Pak tu dva roky děláme marketingový průzkum…

To je případ víceúčelových vrtulníků?

Například. A dopadli jsme tak, že dosud není hotov. A protože se tu něco naslibovalo, tak to může mít diplomatické dopady.

Nastal problém i se zakázkou na izraelské mobilní radary? Vy jste ji nechala prověřit. Dostala jste avízo, že s ní něco není v pořádku?

Zeptala jsem se na Generálním štábu, proč se za 15 let nedokázaly pořídit nové radary, když je armáda potřebovala. Odpověď zněla, že se o to snažili, ale jak na Generálním štábu, tak na ministerstvu obrany se o tom dlouho jen mluvilo. Předchůdce mi onu zakázku za téměř čtyři miliardy zanechal k podpisu, ale mé informace říkají, že musím učinit ještě další kroky. Ověřit propojitelnost se systémy NATO, zpracovat znovu znalecký posudek, říci si o vyhodnocení smlouvy od ministerstva zahraničí. Nemám od příslušných úřadů stanoviska, která by byla pozitivní. To je pro mě nepřekročitelná věc.

Vojáci někdy říkají: Ano, náměstek a později ministr obrany Barták byl kontroverzní. Ale koupila se dopravní letadla, obrněné transportéry, rozhýbalo se přezbrojování na nové útočné pušky

Ale téměř na všechno jsou trestní oznámení a žaloby. Rozběhnout akvizice není jen tak.

Čím to ale je, že to na čtyři roky přinejmenším opticky zamrzlo? Nedostatkem odvahy?

Nebudu hodnotit svého předchůdce, to po mně nemůžete chtít. Kdybych já seděla na jeho místě, tak už spoustu věcí máme. Třeba pokud bych jako ministryně zodpovídala za tu smlouvu na radary, tak bych určitě měla koule, respektive odvahu, o způsobu zadání té zakázky rozhodnout politicky. Stála bych si za tím.

Jak jako ministryně obrany vnímáte Rusko a problematiku dezinformací? Na alianční úrovni je to velké téma. Je to hrozba?

Dezinformace určitě budou. Letos vysíláme vojáky do Pobaltí, očekávám, že bude spousta dezinformačních věcí, kde se bude zpochybňovat smysl a důvod, proč tam naši vojáci jedou - tedy kvůli výcviku, je to dlouhodobě naplánováno. Rusko se do toho určitě bude míchat. Pro nás to ale jsou státy, kde budeme poskytovat výcvik.

A pokud jde o už proběhnuvší dezinformace? Třeba okolo sestřelení letadla nad Donbasem se vyrojila řada ruských verzí, jak to bylo, což mělo tu scénu zamlžit. Jak tenhle vzorec chování vnímáte? Máme se obávat, přikládat tomu větší význam?

V tuto chvíli očekávám, jak bude probíhat ministerské setkání na úrovni NATO v únoru. Můj cíl je být v NATO velmi aktivní, myslím, že bez aliance bychom nebyli schopni se ubránit, bojovat. Budu postupovat v souladu s rozhodnutími NATO.

Zeptám se úplně stručně - je pro nás současný ruský režim hrozba?

Víte, to je, jako kdybyste se mě zeptal, jestli je pro nás hrozba Německo nebo Sýrie.

Německo ale nezabírá části sousedních států.

Dobrá, tak pokud jde o zabírání území, nechoďme kolem horké kaše a pojďme se bavit o Krymu. Musíme brát v úvahu realitu, i když budoucnost neznáme. Nyní ten vztah je takový, jaký je. Mně se to ani osobně, ani jako ministryni obrany nelíbí, ale určitě nejsem rozhodnuta poslat českou armádu bojovat s Rusy na Ukrajině. Je nutné postupovat v rámci EU a NATO společně.

Z české strany dlouho zaznívají slova o růstu obranných výdajů postupně na 1,4 a pak na dvě procenta HDP. Realita ale je taková, že pořád jsou těsně nad jedním procentem. Jste připravena opakovat aliančním spojencům, že jsme odhodláni plnit naše závazky?

Chceme je plnit. A znovu se vracíme k té odvaze. Za poslední roky jsme se stran plnění toho závazku dostali do pozice, ze které opravdu nejsem šťastná. Když vzniklo číslo 1,4 procenta HDP, bylo vztažené k nějakému pevnému stavu, ale HDP se v čase mění. Já budu dělat všechno pro to, abychom závazek dvou procent do roku 2024 naplnili.

Proč ale dosud zůstávalo jen u slov?

Jsou tu špatně nastavené predikce čerpání rozpočtu, proto jsem vydala všem sekcím pokyn, že chci vidět predikce čerpání do roku 2020 za poslední roky, v souvislosti s veřejnými zakázkami, střednědobým plánem, koncepcí výstavby armády. V tuto chvíli mám zpracovanou matici (ministryně ukazuje velký arch papíru), kde téměř nic neodpovídá původním časovým plánům. Jsem velice nespokojena, že za rok 2017 ministerstvo nevyčerpalo 4,5 miliardy, to je pro mě nepřijatelné.

Jde "jenom" o časový skluz?

Nejenom. Proč chceme opravovat děla? Dostala jsem odpověď - abychom vyčerpali tu munici, kterou pro ně máme. Pak se ptám, proč jsme kupovali tu munici. Na to už odpověď nemám. Preferovala bych nákup děl, která splňují certifikace NATO, než opravovat prehistorická ruská děla jen proto, aby na nich vojáci cvičili a neuměli pak cvičit na těch nových.

Jste zastánkyní prezidenta Miloše Zemana. V čem je pro vás jako vrchní velitel inspirující?

Jmenoval mě, dala jsem slib plnění výkonu do jeho rukou. Budeme komunikovat intenzivně, obdrží ode mě zprávu o mých poznatcích ohledně akvizic či budoucího zaměření armády. Nevadí, že máme malou armádu, ale chceme ji mít kvalitní, tak jako vojáky, kteří mají dobrou prestiž. Potřebují ale výstroj, například chybí boty. A ptám se - sakra, umí tady vůbec někdo zadávat zakázky tak, abychom vojáky vystrojili? Tohle je práce možná i na víc než jedno volební období, rozhýbat to.

Pan prezident poměrně často mluví o ozbrojených dronech, vrtulnících, evropské armádě a podobně. Zamýšlíte se o těchto jeho preferencích?

My máme koncepci rozvoje do roku 2030, kde jsou ty směry formulované. Tohle je pro mě už věc, která je daná, mým úkolem je ty cíle naplňovat. Budu se ale ptát, jestli jsou reálné.

Nacházíme se teď v mezičase, kdy nevíme, jestli vláda dostane důvěru (rozhovor byl pořízen před hlasováním o důvěře vládě, pozn. red.). Zatím se zdá, že spíš ne. Byla byste ochotná být ministryní obrany i v projektu, na kterém by s ANO spolupracovalo hnutí SPD, které jste před sněmovními volbami označila za novodobé fašistické hnutí?

Já na to už nebudu moc reagovat, nechci, aby mě s tímto kdokoliv už spojoval. V rámci předvolebních debat se říkala spousta věcí, té zmíněné větě se Tomio Okamura v debatě velmi usmíval, upřímně nevidím důvody, proč teď vyvolával tento konflikt. (Okamura nabízel účast ve vládě, vyhodí-li z ní Andrej Babiš ministryni Šlechtovou, pozn. red.)

On se o mé jméno otírá, považuji to z jeho strany za nefér. Ať se jeho hnutí ukáže ve sněmovně, dejme jim šanci, ale už se nevracejme k předvolební debatě. Velice mi vadí, jak to pan Okamura teď vytahuje, protože anonymů a výhrůžek od lidí z SPD dostávám velké množství. Odpovím jen jednou větou: předseda Babiš sdělil, veřejně i nám, že s SPD do vlády nechce jít.

Z Generálního štábu nedávno odešel generál Miroslav Žižka, muž v nejlepších velitelských letech, se zkušeností z Bruselu. Není škoda, že nám odcházejí takoví lidé, zatímco ve vedení armády často zůstávají lidé bez zkušeností z misí, spíše úřednické typy?

Informace, které mám já, říkají, že se po stáži v zahraničí chtěl vrátit do civilu. Osobně nejsem zastáncem toho, že lidé se zahraniční zkušeností ze struktur NATO po návratu do republiky odcházejí, pro mě je to mrzuté. Ti lidé jsou kvalitní, myslím, že by o ně stát neměl přijít. Panu generálovi Žižkovi jsem dala nabídku - jako první - aby zůstal ve státních službách. Odmítl s tím, že dostal nabídku od předsedy hnutí ANO, nyní premiéra.