Ministerstvo obrany » Informační servis » Bílá kniha » Bílá kniha o obraně: Klíčové je rozpoznání strategického prostředí

Bílá kniha o obraně: Klíčové je rozpoznání strategického prostředí

26.10.2010 • Hlavním cílem Bílé knihy o obraně je vymezení konkrétních úkolů a podoby českých ozbrojených sil. To se ale neobejde bez identifikace určitých základních východisek. Představa o žádoucí struktuře a vybavení ozbrojených sil se nutně odvíjí od předchozího vymezení ambicí, které naše země má, a pochopení prostředí, v němž se nachází.

Přečteno: 2101x

Východiska, která musí stát na počátku úvah o podobě ozbrojených sil, jsou vnitřní i vnější povahy. V prvním případě se jedná o základní východiska hodnotová a společensko-ekonomická. Jakou roli naše země chce a může hrát v mezinárodní politice? Jaké chce udržovat vztahy s ostatními státy a dalšími aktéry? Jaké hodnoty považuje za podstatné a hodlá je ve své politice prosazovat?

Ve druhém případě jde především o strategické (bezpečnostní) prostředí, v němž se země nachází, a které vytváří kontext její bezpečnostní a obranné politiky. Jaké závažné bezpečnostní hrozby a výzvy ohrožují bezpečnost České republiky a jejích obyvatel? Jaký je jejich původ? Jaké nejdůležitější faktory a trendy formují současné strategické prostředí? Jak se bude toto prostředí vyvíjet v následujících letech?

Teprve po zodpovězení těchto otázek lze přistoupit k vymezení rolí, funkcí a schopností ozbrojených sil, a následně i k určení jejich nejvhodnější struktury. Z těchto důvodů bude i Bílá kniha o obraně obsahovat kapitolu vymezující strategické prostředí, ve kterém se Česká republika nachází a v němž musí hájit své bezpečnostní zájmy.

Jaké je strategické prostředí?

Nejde ani tak o to, že by se strategické prostředí za posledních několik let nějak dramaticky změnilo. Už strategická koncepce NATO z roku 1999 postavila terorismus do pozice zásadní bezpečnostní hrozby a nepřímo hovořila i o kybernetické bezpečnosti.

Výčet klíčových bezpečnostních hrozeb a výzev je dnes podobný, jako před deseti lety. Patří do něj mezinárodní terorismus jakožto nástroj politického radikalismu, neschopnost vlád spravovat dané území vedoucí až ke zhroucení státu, šíření zbraní hromadného ničení, mezinárodní organizovaný zločin, místní nebo regionální etnické a teritoriální konflikty a humanitární krize jako důsledek ozbrojených konfliktů, nevratné změny v životním prostředí, přírodní katastrofy a průmyslové havárie.

Co se však mění neustále, je širší kontext, ve kterém bezpečnostní hrozby působí. Význam některých hrozeb a výzev relativně poklesl, jiných naopak posílil. Některé faktory a souvislosti, kterých jsme si před několika lety nemuseli být dostatečně vědomi, se v důsledku nedávných událostí vyjevily v novém světle.

Stále komplexnější západní společnost se stává citlivější v nových oblastech - například v souvislosti s ohrožení kriticky důležité komunikační, informační, energetické a dopravní infrastruktury. Staré hrozby navíc mohou získávat novou podobu. Ohrožení energetické bezpečnosti se v posledních letech projevuje na jedné straně například útoky pirátů, kteří narušují námořní dopravní trasy, a na straně druhé snahou některých států využívat svou pozici na energetickém trhu k naplňování svých politických zájmů.

Současné strategické prostředí má komplexní a mnohovrstevnatou povahu. Hrozby, rizika a jejich zdroje jsou různorodé, mnohdy obtížně lokalizovatelné a mají převážně mezinárodní charakter, který přispívá ke stírání rozdílů mezi vnitřní a vnější bezpečností státu.

Souběžně s tím zde působí faktory, které samy o sobě hrozby nepředstavují, ale přispívají k nestabilitě, vzniku konfliktů a snazšímu geografickému šíření hrozeb. K těm nejvýznamnějším patří některé globalizační procesy, nevratné změny v životním prostředí, demografický vývoj, nedostatek energetických zdrojů, ambice nových globálních aktérů, hroutící se státy, posilování nestátních aktérů a oslabování institucí a mechanismů globální kooperativní bezpečnosti.

Hlavními hrozbami jsou politický radikalismus a jeho projevy, zejména mezinárodní terorismus spojený s vypjatým nacionalismem a ideologickým či náboženským fundamentalismem, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky, regionální konflikty a mezinárodní organizovaný zločin. Žádná z uvedených hrozeb není nová – nová je ale úroveň jejich vzájemné provázanosti. Roste tak význam kombinace vojenských a civilních prostředků řešení krizí s ekonomickým a politickým úsilím o zmírnění faktorů, které přispívají k jejich vzniku.

Nerovnoměrný ekonomický rozvoj, populační exploze v nestabilních regionech světa, ztráta schopnosti státních orgánů v hroutících se státech udržovat veřejný pořádek a snadné šíření radikálních politických myšlenek – to vše vytváří vhodné prostředí pro působení teroristických a kriminálních sítí a rekrutování nových členů. Zhoršování životního prostředí spojené se ztrátou schopnosti území uživit rychle rostoucí populaci pak mohou vyústit v humanitární krize s přímými dopady na místní, státní i mezinárodní struktury.

Všechny tyto faktory přispívají k nepředvídatelnosti a nestabilitě mezinárodního bezpečnostního prostředí a budou klást zvýšené nároky mimo jiné i na schopnosti ozbrojených sil České republiky. Cílem je, aby naše země v úzké spolupráci se spojenci v rámci NATO a EU a prostřednictvím vhodné kombinace vojenských i nevojenských nástrojů tyto hrozby a výzvy snížila na minimální politicky a ekonomicky dostupnou úroveň.

Autor: Jan Jireš, člen Odborné komise pro přípravu Bílé knihy
Vyučuje na CEVRO Institut (VSCI) a na Ústavu politologie FF UK

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.


Fotogalerie
  • Jan Jireš Jan Jireš Jan Jireš